ANTICARVING

 

Vyšla další kniha "o carvingu". Jmenuje se – jak jinak – "Carving", autor Jan Maršík, Grada 2003.

 Už první slovo předmluvy nám napoví. Lyžování ... No jasně, žádný carving, já už se lekl! Samozřejmě. Kolikátá už kniha o lyžování s tímto názvem. Carving. Tůdle!! Co jste si mysleli? Nic novýho neexistuje, holobrádkové, jenom lyžování!

Předmluva končí nabádáním k vertikálnímu pohybu a varování před čistým navazováním řezaného oblouku. A jsme doma, pane Masopust, děkujem.

Úvod ve stejném duchu sděluje, že nové pocity při carvingu pramení z rychlosti jízdy (!) a z překonávání odstředivých sil. Nemyslel jste využití?

Autor by evidentně moc rád něco sdělil, jenomže o carvingu nic neví nebo nechce vědět. Není schopen brát carving takový, jaký je a tak ho roubuje na starou techniku.

K reakci na toto dílko mne ale přesvědčila až kapitola "Funcarving".Tentokrát jsem to opravdu nevydržel. Proč nás o něm poučuje lyžař, který v životě neprojel jediný funcarvový oblouk? Jak to můžu tvrdit? Vždyť podle uvedeného popisu to není možné! Důkaz? Podívejte se na jediný funcarvingový obrázek knihy. Je na každé levé stránce úplně nahoře nad čarou. Myslíte, že toto je možné s částí váhy na vnější lyži? Fyzika a anatomie platí pro každého. Funcarving je jízda radikálně po vnitřní lyži – kdo to nepochopí, nemůže ho jezdit. Ale jak vidíme, může o něm psát.

Technika a metodika funcarvingu je jádrem techniky a metodiky carvingové. Pan Maršík ale něco podobného nikdy neslyšel. Nebo nechtěl slyšet.

Připadá mi to podobné, jako kdyby v roce 1990, poté, co jsme začali jezdit na snowboardech, přišel nějaký lyžařský odborník a napsal nám snowboardovou metodiku začínající obloukem z pluhu. Ne, není to podobné, je to stejné, protože carving má ke klasické technice stejně daleko, jako tehdy začínající snowboarding.

Pan Maršík jde ale ještě dál. Nazývá nás, co jezdíme s váhou na vnitřní lyži (jde např.také o Waltera Kuchlera), "takzvanými" funcarvery. Radikální zatížení vnitřní lyže a předklon degraduje na tzv."klammerschwung" (ten ovšem naopak najdeme na prvních kresbách ke kapitole-obrázek se jmenuje funcarving).

Tak to se mne už opravdu dotklo. Kolik začátečníků, jste pane Maršík, naučil carvovat, kolik lyžařů jste úspěšně přeučil na řezaný oblouk, kolik dní jste strávil praktickým funcarvingem nebo alespoň studiem dostupné (převážně německé) literatury ?!!

Každý účastník slušného carvingového kurzu ví po prvním dni praktického výcviku o carvingu víc než vy. Doporučit v knize s názvem "Carving" začátečníkům "lyže s nepříliš výrazným vykrojením" (kapitola Sjezdová průprava) to už je opravdu síla!

V seznamu použité literatury nemáte (možná s vyjímkou Skimagazínu a I.Sosny) jediný carvingový pramen. Ne, stejnojmenná kniha - "Carving" od Jochena Kemmlera je pouze o lyžování (jaká náhodička!) a Soubor (zbytečných) cvičení pro nácvik carvingu (J.Štumbauer) je vhodný snad pro akademické debaty teoretiků. Ani od pánů, kterým děkujete za cenné připomínky, jsem nikdy nic vpravdě carvingového nečetl. Pana Josefa Masopusta jsme poznali už v úvodu.

Tak jako kvalifikací pro politickou dráhu už dávno není VUML, kvalifikací k napsání knihy o carvingu není "zkušený trenér a učitel lyžování".

Kniha je od začátku do konce povrchní, objasnění pojmů je nepřesné, jednotlivé prvky techniky jsou předkládány jakoby náhodně, bez pochopení souvislostí, v metodice často najdeme i vyloženě opačné pokyny. Příkladně jízda po vnitřní lyži. Ta je autorovi opravdu trnem v oku (není divu) a téměř v každé kapitole nás před ní varuje. Přitom je to právě ona jízda po vnitřní lyži, která odlišuje carving od staré techniky.

Autor dále zaměňuje  cíl a prostředek, důležité s nedůležitým, příčiny a důsledky. Papír unesl spoustu náhodných, příliš obecných, nedůležitých, významově nejasných a často scestných informací. Spoustu opravdu "objevných"nesmyslů a vaty nacházíme všude.

A ta zbytečná komplikovanost cviků a pohybů! Kdo si přečte alespoň kapitolu, už nikdy neuvěří, že carving je jednoduchý. Přečíst si Vaši knihu před pár lety, nadosmrti bych byl zůstal snowboardistou!

V úvodu kapitoly "Carvingové oblouky" píšete: Ke carvingovým obloukům se postupně "prolyžujeme" ... to je ale jen jedna cesta ke carvingu. Ta těžší, zaslíbená maximálně 5% nejlepších lyžařů. Tu hlavní, přímou, jste nenabídl, proč? My víme. Přece si kapr sám nevypustí rybník, že?

Pokud tedy nepatříme mezi experty, nezbývá nám nic jiného, než se ke carvingu prolyžovat "krásným" stylem ze zadní strany obalu?

Hned na další dvoustraně (odstavec Ve fázi vedení) vidíme nepochopení nedělitelnosti fyzikálního principu carvingu, rádius+flexe. Totéž znovu v kapitole racecarving.

Ano, najdeme zde i mnoho pravdivých myšlenek. Bohužel, většinou ty méně důležité. Ale stejně. Jak v té spoustě nesmyslů začátečník pozná které to jsou?!

Slušné řemeslo postrádá i jazyk knihy (na web bych to takto nevzal), z některých formulací bolí oči, stylisticky upraveno na první pokus.

Legrační kresby, není divu, přesně odpovídají nejasné představě autora o carvingové technice jízdy.

Pro koho byla kniha napsána? Nedovedu si představit, že by podle ní pedagog mohl vést výcvik žáků, či studentů. Pro lyžařskou veřejnost je nezáživná.

Proč tedy vůbec taková kniha vznikla? Přece pro těch 119 Kč! Snaha autora o snadný výdělek čouhá z každé kapitoly. Z celkem 95 stran jsem napočítal, maximálně 37 stran, zabývajících se alespoň částečně carvingem. Zbytek je lyžování+obecné věci, které bylo možno použít zrovna tak třeba k cyklistice.

V závěrečných kapitolách už přichází autor k sobě, odhazuje reklamní masku a mluví nezakrytě o lyžování. Jasně. "A vo tom to je!" Důvodů pro napsání knihy mnoho, ale kdo by si v sezóně 2003/04 koupil knihu nazvanou "Lyžování"? Že je mi carving stále trošku cizí? Trh ho žádá a kamarádi poradí. Tak, tady ji máte!

No nazdar! .. Ale co když u nás jednou přece vyjde něco skutečně o carvingu, jak to veřejnost po takových perlách pozná?

Zpočátku se nám zdálo pozitivní a nadějné, že už si ředitelé lyžařského holdingu České republiky konečně všimli, že lze lyžovat i jinak než jen smykem. Teď ale trnem hrůzou, že doteď téměř neškodné vědecké bádání má šanci uvrhnout lyžařskou veřejnost o desítky let zpět do lyžařského středověku smýkaného století.

 Proto volám do řad lyžařských vědců a metodiků:

 

NEVŠÍMEJTE SI NÁS

Vážený pane Maršík. Jsem jistě jedním z mála lidí, kteří přečetli Vaši knihu celou. Musím ji proto vřele doporučit všem zkušeným carverům. Kniha spolehlivě oživí každý carverský večírek. Kapitoly o carvingu opravdu skvěle pobaví a nad přiloženými kresbami funcarverů společnost upadá do záchvatů smíchu (vyzkoušeno). Racecarving jistě pobaví každého závodníka.

Prosím Vás, zkuste příště ještě třeba windsurfing ...

Pokud se někdy potkáme na svahu, my pojedeme ten svůj fun a Vy můžete přihlížejícím lyžařům objasnit co děláme špatně. Příjemnou zábavu.

Vaši carveři

Pro srovnání annonce na knihu z webů blízkých autorům:

konečně ČITELNÁ a MODERNÍ publikace  o lyžování renomovaného světového autora, ve které najdete nejen "jak na to", ale i "na čem", "jak se připravit" a další zajímavosti. Koupíte v knihkupectvích a tahle kniha by vám rozhodně neměla b knihovně chybět

... jehož základem je moderní, odborná a "čtivá" komerční kniha renomovaného autora J.Maršíka, vhodná jak pro individuální využití běžným lyžařem, tak pro školení pedagogů