|
|
| předmět: Re: TECHNIKA 2.pokus |
22:19:40 |
|
| zpráva: |
Myslím či spíš doufám, že to chápu.
Proč ne. Takový úzus jsem schopen akceptovat. Techniku „bez
přívlastků“ obecně jako řešení pohybového úkolu, a techniku „s přívlastky“ jako optimální, osobní apod. tak,
že „optimální technika“ se vlastně kryje s pojetím techniky coby souboru nejúčelnějších prostředků či podle
Farnera „podle předpisů a popisů“, tedy jakési vzorové provedení pro danou situaci.
Podobně lze
akceptovat i vylíčené pojetí pojetí „stylu“. Zase, proč ne?
Mám ale pocit, že také platí Farmerovo
upozornění, že některé definice se mohou podle okruhu platnosti lišit. Narážíme na to ostatně odedávna:
zdaleka ne všechno je věcí obecného (globálního) úzu a určité pojmy a jejich definice platí pouze v rámci
určité širší či užší komunity. Tohle podezření potvrzuje i starší diskuse o takřka tomtéž u Němců, z níž jsem
čerpal i některá použitá moudra. Řekl bych, že tamější komunita z jiných zemí by se s Járovým pojetím plně
neztotožnila – to ale neznamená, že by něco bylo „špatně“. Je-li to skutečně tak, je prostě různý úzus. Tak to
zkrátka na světě chodí.
V každém případě za sebe děkuju za trpělivé osvětlování včetně příkladů. |
|
|
|
|
|
