| zpráva: |
A) K tomu pytlování: stojím si za tím! Když trenéři nebo učitelé učí a naučí děti jezdit rychle (což je v
pořádku), mají je naučit i bezpečně zastavovat - jak, to je na jejich úvaze a na podmínkách.
B)
Carv není humbuk a je opravdu přirozený, jen se musí trefit ta správná koordinační vyzrálost dítěte, nejlépe
nedotčeného klasikou. Pak je pro každého a lze ho učit nápodobou (pokud ho dobře předvedeme), pro dospělé se
holt musí rozpitvat.
C) Dan je individualita až přírodní úkaz. Ve spoustě věcí s ním nesouhlasím a
dělám je jinak, přesto si rád přečtu, co předkládá, popřípadě si z toho snažím i něco vzít - nebo si aspoň
uvědomím, že já to vnímám jinak.
D) Na rozdíl od tebe si myslím, že budoucnost lyžování je v
carvingu, protože "masové" lyžování se v historii vždy inspirovalo závodní formou. Bez ohledu na to, co se
ještě ve školách ze setrvačnosti učilo.
E) Zajímá mě, jak se dá učit podle požadavků žáků? To někdo
přijde s tím, že se chce naučit plužit, smýkat, ... nebo aspoň jezdit jako tamhleta paní? V tomto ohledu jste
na tom pak s Danem stejně, ani on neučí někoho něco, co nechce, k němu se všichni chodí učit carv (ale já jsem
samouk).
F) Pokud to nejsou adrenalinoví kamikaze, na svahu se rád setkávám zejména s radikály s
vyhraněným stylem (jakýmkoliv). Je na co se dívat a dá se i leccos přiučit. |
|
