|
|
|
|
| předmět: Jarní terén |
12:52:42 |
|
| zpráva: |
Poslední 3 lyžování (Martinky, Zverovka, Solisko), ráno zmrzlý terén, navíc mizerně upravený - žádné drážky,
ale většinou hrboly od pásů rolby+zmrzlé odpadlé hrudky.
"Vlnovku" jsem zvládl, ale při jakémkoliv
pokusu o větší náklony začala vnější (i při výrazně větším zatížení) nemilosrdně odskakovat.
Ví někdo,
jak na tom slušně jezdit?
PS
Obdobné problémy mám i na krásně vydrážkovaném, do ranního ledu
to prostě nějak nejde pořádně zaříznout. |
|
|
|
|
 |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
21:53:59 |
|
| zpráva: |
Pár doporučení navíc sportovně založenému a ambicióznímu lyžaři na jarní „preparované“ a velmi tvrdé pisty k
tomu, co už tady padlo. Každopádně opravdu velmi tvrdá jarní pista představuje jedny z podmínek, při kterých
se odděluje zrno od plev a pozná se kvalita lyžaře.
1. Na tvrdém podkladu se ti vrátí investice do
kvalitního materiálu, v tomto případě myslím především do lyží. Tzn. tvrdá kvalitní lyže v „nejlepších letech“
bude určitě výhodou (ať už krátká slalomka, nebo delší obřačka). Na starých práskačkách nebo měkkých pěnovkách
to bude pro většinu trápení.
2. Vyplatí se na náročné podmínky ledové pisty mít opravdu velmi dobře
připravené lyže, tzn. ostrá hrana tady opravdu pomůže, resp. pro většinu bude podmínkou úspěchu, rozumím tím v
tomto případě kvalitní provedení řezaného oblouku. Pro mne to znamenalo zvládnutí ručního broušení hrany
(samozřejmě s příslušným vybavením) a možnost každovečerního přibroušení. S den jetou lyží (zvláště pak jetá
na umělém a zmrzlém sněhu) už to bude s řezáním oblouků náročnější. Nakonec závodníci při tréninku to
praktikují zrovna tak.
3. „Utáhnout na botách co se dá“, tzn. pokud mají vaše lyžáky nastavitelnou
tvrdost, případně jiné prvky ovlivňující tvrdost ve flexi, pak zvolit na tvrdou pistu nejtvrdší nastavení.
4. Přizpůsobení techniky. Pokud chci udržet lyže na hraně na tvrdé podložce, nezbude mi než zvýšit tlak
na hranu v oblouku oproti méně náročným podmínkám. Pokud tento tlak rozložím na obě lyže, bude tlak na každou
z nich jistě nižší, nežli při výrazně převažujícím zatížení jedné z nich (tady oponuju trochu tvé (tzn.
Jardově) zkušenosti s rozložením váhy na obě lyže, nicméně pokud ti to funguje …). Vyplatí se „přibít“ lyži k
podložce (tlakem do jazyka boty – ve větší míře nežli jindy) při zahájení oblouku a i v průběhu oblouku držet
lyži pod tlakem více, nežli na měkkém.
5. Z výše uvedeného vyplývá, že zvládnout opravdu tvrdou pistu
bude i fyzicky náročnější, zvláště pak, pokud pista ani během dne příliš nezměkne, případně zůstanou velké
ledové „vyšlechtané“ plochy. V tomto případě asi oceníš předsezónní fyzickou přípravu.
6. Zvážení
vlastních schopností. Pokud má pista lehce modro zelenou barvu (zažil jsem kdysi na Tuxu) a tvrdostí připomíná
sklo, bude asi opravdu lépe někde v hospodě.
Začátečník se pak prostě smíří s tím, že v těchto
náročných podmínkách to nějak sešoupe a případně počká, až pista změkne. Nebo se nebo to vykašle a zapadne do
hospody. |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
08:30:14 |
|
| zpráva: |
Díky za slušný výčet rad, snad jenom jednu poznámku k zatížení lyží. Ve chvíli kdy smýkači (díky bohu za ně)
aspoň trošku setřou vroubky z jinak vzorně připravené, ale promrzlé pisty, se i mě jezdí s plným tlakem na
vnější úplně nejlépe, drží to perfektně a můžu si (vy)užívat pořádné prohnutí.
Když je to ovšem samý
hrbol od pásů a bohatě pocukrováno zmrzlými hrudkami tak mi vnější při velkém tlaku odskakuje a aspoň na
chvíli se pak chtě-nechtě řídím Danovou radou a jedu čistě po vnitřní. Zatím mě to lépe v takových podmínkách
jezdí zhruba rovnoměrně po obou. Nejsem si jistý co je hlavní příčinou problému, ale mám podezření, že v tom
může hrát velkou roli přemíra hrudek - vysvětluju si to tak, že lyže je do tvrdého zaříznutá velmi málo, navíc
na hrbech neustále poskakuje a bočně ji teda drží ta trocha zaříznutí + přimrzlé hrudky o které se vlastně
lyže opírá. Při velkém tlaku se zaříznutí moc nezvýší, ale hrudky se už utrhnou a lyže odjíždí ven. Zda je to
správná hypotéza, nevím, proto jsem hledal někoho s podobným zážitkem. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
11:17:03 |
|
| zpráva: |
Potvzuji ikdyž opožděně Tvou zkušennost. Pokud je pista rozbitá a zledovatělá tudíž se nedá v delší části
efektivne zaříznout hrana potom k udržení ostředivé síly nejlépe poslouží paraelní rozložení váhy na obě lyže
i za cenu menšího měrného tlaku na hranu , ale delšího celkového kontaktu hrany s povrchem. Když se nezařízne
tak se nezařízne, ale při dobré fyzické kondici máš stabilitu a carving se s tím dá jet taky ikdyž
samozřejněne ne čistý. Někdy se v takových podmínkách projedu rád, znám to i horší variantě, když v menších
našich areálech sjezdovky už neupravují a zmrzne přes noc rozježděné od minulého dne. Chce to taky dobrou
práci nohou a propérovat co se dá s cílem uržet kontakt s podložkou. Jinak jak psal Dan čím větší náklon tím
lepší šance na alespoň dílčí zaříznutí. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
14:13:37 |
|
| zpráva: |
Tak jsem si přivezl jednu čerstvou zkušenost. Tentokrát ovšem ze vzorně upraveného (ovšem po ránu pěkně
tvrdého) terénu, kde jsem mohl porovnat 3 různé lyže. Nejlíp držela krátká slalomka (RC4 Race SC/155cm), druhá
byla obřačka (2V / 180cm) a nejhůř na tom byl "race carver" (LT 12PB / 169cm). Přitom RC4 i LT12 byly čersvě
nabroušeny, na 2V odjeto cca 300km.
Potvrdil jsem si tím, že krátká lyže opravdu vyvine největší tlak a
nejlépe se zařízne. Trochu zklamáním byla LT12, obul jsem je bezprostředně po 2V, čekal jsem, že budou krájet
drážky jak máslo a málem se hned v prvním oblouku vysekal. Nakonec jsem je čistě na hraně taky dokázal udržet,
ale chtělo to daleko citlivější a plynulejší zahájení oblouku, dát jim na zakousnutí čas. O příčinách můžu jen
spekulovat, že by LT byla přece jen kapku horší lyže, než ty dvě ? |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
21:49:58 |
|
| zpráva: |
Zajímavé. Pokud bys to byl pojal jako kvíz "hádejte, která držela nejlíp", tipoval bych při srovnatelném stavu
ostrosti hran pořadí: 1. jasně LT, 2. asi Race SC těsně před 3. 2V.
Odůvodnění:
LT mě před rokem
takřka okouzlila, což je u komerční lyže u mě vzácnost. Nedovedl bych si představit, že by zbývající dvě mohly
být lepší. 169 cm u racecarveru pro chlapa je sice délka nevhodná, ale držení jako takové by tento fakt tak
znatelně - pokud vůbec - ovlivnit neměl.
Race SC je ve firemní hierarchii Fischeru až několikátá
slalomka.
Komerční Salomony mě už řadu let moc neoslovují a těmto bych moc nevěřil.
Btw, co mě ještě
silně zaujalo, ty počítáš, kolik máš/je na lyži odjetých kilometrů? Kolik oblouky na hraně, v driftu, a kolik
šusem? Překonané vzdálenosti nebo skutečně odjeté stopy ve sněhu? Pokud bys jel 30 oblouků na kilometr
sjezdovky, bylo by to na 300 km 9 000 oblouků. Reálně míň, jezdí se i bez zatáčení. Naopak na slalomce klidně
víc, jedeš oblouků asi víc než 30/km. Ale tak jako tak to vychází jako strašlivá dávka, být to na tvrdu,
musely by být hrany skoro kulaté!
Když je tvrdo, brousím po každém dnu. Den je dejme tomu 15 jízd po 25
brankách na cca 700 metrech, k tomu třeba 10 jízd volně po 30 obloucích, takže suma sumárum 15 x 25 + 10 x 30
= 675 oblouků. I když ještě něco přidám, je to sotva desetina té předchozí kalkulace...
Ale to jen tak na
okraj. |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
14:00:46 |
|
| zpráva: |
Tak nevim tady se porad na kritizuji racecarvery a komercni lyze jsou k nicemu, ale neni problem nekde jinde.
Treba v servisu lehke prebrouseni po 100 km me nepresvedcilo, osobne brousim rucnim brouskem Kunzmann vzdy v
poledne po rannim lyzovani, kdyz jedu vic slalomu nebo agresivneji tak citim, ze by to chtelo i drive. Sam
jsem si pred par lety prave na doporuceni Ivana jeden racecarver od Atomicu koupil a predevsim hrany a drzeni
na ledu je skvele, ale musi byt lyze nabrousene a spravna technika. Co se setkavam na svahu predevsim se
zavodicimi juniory, maji komercni top modely a jejich vykony jsou nekdy obdivuhodne a drzi jim to skvele.
Jestli to neni Holickeho kachna tak od pristiho roku by mel byt radius obracek 29 m misto stavajicich 21m,
nevim jestli se budou stavet GS jinak, ale borci s WC se s tim nejak srovnaji. Ale co verejnost, pro nas budou
lyze se zavodniho oddeleni dost nepouzitelne. Jinak na youcanski.com tvrdi sef zavodniho oddeleni Fischeru
Sigi Voglreiter, ze komercni lyze jsou proti zavodnim jen trochu mekci, jinak jsou parametry i kostrukce
stejna. |
|
|
|
|
|
| | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
16:02:14 |
|
| zpráva: |
Nemám dojem, že by se tu komerční lyže nějak vyloženě dehonestovaly. Souběžně např. najdeš moje doporučení
Zenithů a chválu na LT. Nicméně si stojím za tím, že v určitých náročných podmínkách se začne oddělovat zrno
od plev a tam se kvality a výhody pořádné závodní sendvičovky s titanalem projeví. V takových brutálních
podmínkách se ale většinou uživatel běžných komerčních lyží neoctne: pista nebude tak tvrdá a nerovná (seky po
projetí iks lyžařů plusminus totožnou stopou a technikou), jejich rychlost tak vysoká, do toho žádná nutnost
dodržet přesně linii a načasování oblouků. A stejně tak my nevytvoříme okolnosti, za nichž jedou borci ve WC.
Souhlasím s tím, že hranu pozbyvší maximální ostří pozná lyžař velmi brzy. Už po pár jízdách to může být
jasně patrné.
Nevím, kteří „junioři“ jezdí na komerčních lyžích. 15+ letí, podávající „obdivuhodné
výkony“ (přinejmenším podle mých měřítek), už asi sotva – už proto, že takových FIS-konformních lyží na obřák
je minimálně (takže nanejvýš možná slalomky) a že takový lyžař se už snaží sehnat co nejvýkonnější materiál. S
oddílovou slevou ho nakonec sežene za totéž, co lyži komerční (s výjimkou nějakých doprodejů).
29 m by
opravdu byla kachna, ale bod 1.2.1.3. Specifications závodního materiálu je doplněný o změnu na 2007/2008 v
podobě 27 (muži) a 23 m (ženy), schválenou už loni na jaře. Už jsme tady o tom ale psali, „veřejnost“ by měla,
když už, koukat hlavně po dámských obřačkách v délkách 180+ cm. Máš ale pravdu, že biti budou nedovyvinutí
junioři, chřadnoucí starci (to myslím třeba sobecky na sebe), především na našich úzkých tratích, kde se
pořádný volný obřák, odpovídající aktuálnímu charakteru discipliny, bezpečně moc postavit nedá. U slalomek je
změna na minimální šířku 63 mm irelevantní.
Jinak by to ale neměl být až takový problém. Podobně se
branže vyrovnala s prodloužením slalomek ze 155 na 165 cm, což byla změna závažnější. A dnešní 190+ky už
stejně na úrovni 27-29 m jsou.
Vogelreiter: nečetl jsem to, ale tak, jak to podáváš (otázka je, co těmi
„komerčními“ přesně myslí), tvrdí Sigi jen to, co celá branže už odpradávna. To je ohranej folklór, na úrovni
tvrzení, že „obřačka“ s 19 metry je model pro Světový pohár :-(((
Btw, nezeptal se ho někdo třeba, proč
tedy v cíli nejlepším hned po dojetí jejich vítězné lyže seberou (dávno už ne jenom sjezdovky) a šoupnou jim
do ruky ty komerční – když jsou až na nerozpoznatelnou tvrdost „stejné“? |
|
|
|
|
|
| | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
10:48:15 |
|
| zpráva: |
Myslel jsem juniory od 15 let. Nevim jestli se zavodni lyze nekde oznacuji, ale nic jsem nevidel byly to
vetsinou slalomky, mam je taky a Fischer tvrdi ze v delce 165 jsou FIS legal. Kazdopadne s novymi pravidly
radiusu bych GS nechtel ani od Benniho Raicha s vlastnim podpisem. Myslim ze tech 20m je tak akorat, vetsi
radius bude klast vetsi naroky na brouseni hran a techniku, bude se hranit jeste vice a verejnost si nemuze
dovolit na kazdou jizdu jine lyze jako zavodnici s WC o urovni brouseni ani nemluve. Znam par lidi, kteri
jezdi hobby GS na slalomkach a vubec ne spatne. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
17:43:42 |
|
| zpráva: |
Nevím, tys ty juniory viděl, ne já. Pro ty, kterém vídám já, plus jejich rodiče, s nimiž mluvívám, platí to,
co jsem psal minule: velký důraz na co nejlepší echt závodní lyže. Jinak na slalom je nakonec čistě „FIS
legal“ skoro každá sjezdová lyže nad 165/155 cm a 60 mm.
Jak už jsem taky psal, až tak velké drama bych u
nových obřaček neviděl. V podstatě to pro "velké" lyžování uzákoňuje stávající situaci, akorát to "menší" to
bude mít těžší.
Jiné tratě: mluvili jsme o tom i teď na trenéráku. Naši mlaďoši čumí venku, jak volné a
rychlé se GS staví. Ilustrační výrok: " já nevím, co mám mezi bránama dělat" :-) V takových je pak R 27 OK.
Pro hobby závody jsou více krojené lyže často výhodou, viz o tom desítky příspěvků účastníků americké
série NASTAR. Vyloženě slalomku bych viděl poněkud problematicky, pokud kurs není opravdu brutálně zatočený,
protože rozjetá, zahraněná a prohnutá už jede oblouk o příliš malém poloměru. Ale kompromis někde mezi
obvyklými 15 a 19 konstrukčními metry racecarverů je určitě OK a výhodný. Už delší dobu toužím udělat takové
srovnání, pro koho bude jaká lyže na jak zatočené trati rychlejší.
Jinak ještě, IIRC, úplně první verze
omezení R kalkulovala s 23 nebo 24 metry. Právě tehdy dělal Milan Trnka svoje Slivery coby race-ready lyži a
na tento limit tehdy šel. Ale po tahanicích mezi FIS a výrobci se napřed zavedlo kompromisních 21 m jako
„doporučení“ a teprve po roce jako povinnost. Takže teď se to přinejmenším u žen zhruba vrací k hodnotám, jež
tehdy Nachbauerův tým spočítal.
Dokud ale bude možné nabrousit lyži narovno (odklon 0) a k tomu třeba
naúhlovat postavení boty do agresivna, riziko zaříznutí, pádů a zranění se ani při omezování výšky (už jenom
50 + 43 mm) neodstraní. Možná budou dlouhodobě trochu míň trpět kolena, aspoň teoreticky.
P.S.
Dopadlo to jako každý rok, jen o něco dřív: jako poslední se točí Mísečky a Praděd. Machytka vypadá na webu
pořád pěkně, myslel jsem, že tam na den-dva ranního rozloučení zajedu, ale nedopadlo to. Kdo to ještě udělá,
může se cestou zpátky někde vykoupat - v jednom dnu u nás ne tak běžná kombinace. Doufám ale, že další roky se
tam bude zase jezdit jako obvykle do 1. máje. Červená ještě na 9/5 jako v letech (tuším) 1970 a 1978 už ale
asi nikdy nebude... Ale dneska to samozřejmě řeší ledovce :-) |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
10:11:32 |
|
| zpráva: |
Jestli Ti mladosi nemaji mezi brankami co delat tak je neco spatne, nejspis bude z nejakych duvodu schazet
rychlost. Alespon podle vypovedi nasich repre a cetnosti vypadku si rozhodne nestezuji na lehkost trati WC.
Ale zalezi take na podminkach. Jel jsem pred casem tradicni obrak ve Flachauwinklu, dopoledne to bylo mekke a
jak rikas nebylo tam co delat, jel jsem tam potom odpoledne, mezitim se zatahlo dost to umrzlo a najednou
jsem mel prace vic nez dost.
Voglreiter, nechci ho obhajovat jen k tem vymenam lyzi neni duvod treba
spis ten ze na bednu daji ciste nove lyze, kde je videt pro reklamni ucely vsechno co ma a nemusi nikdo
cistit lyze od snehu, take mohou byt poskrabane, protoze kdyz lyze jedou tak se nemeni. Jinak mnohem lepsi
zabery tech pravych lyzi nez z bedny nabizi kamery od startu po celou jizdu a kdo chce tak si muze strihat
zvetsovat dle libosti. Dalsi moznost kontaktu nabizi prostor startu kde je k videni material zblizka i pro
verejnost. Na MS v Bormiu jsem tak sledoval Maiera a Raicha, nazouvali ho do lyzi metr ode mne. Take jsem
sledoval trenink Svycaru, kteri meli zavrenou cast sjezdovky, dole mely vylozene asi 30 paru lyzi oznacene
cisly, kazdy kdo dojel prezul do jinych lyzi a jel znovu, stal jsem u nich a prohlizel je, protoze DH se moc
nevidi, nemyslim ze by Kernen, Hoffmann a Cuche tam testovali komercni modely. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
21:44:54 |
|
| zpráva: |
To že závodníci po dojezdu do cíle dostanou co nejdříve do ruky komerční top race model lyží a přes rameno to
samé u bot je čistě marektingový tah - prostě potencionálním zákazníkům vsugerovat že ti machři z WC jezdí na
tom co on si může za rohem ve sportu koupit. A také uspokojit zákazníky kteří už koupili tím, že jezdí na tom
co Bodie a spol.
Jinak je poměrně známé, že u pravých race lyží se často mění jen topsheety podle
aktuálních komerčních top race modelů. Předpokládám, že třeba u kusů které si závodník chce nechat do další
sezóny, jenom hodí nový topsheet aby nedělali ostudu a je to. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Závodní modely lyží |
11:04:38 |
|
| zpráva: |
Dobře je to vidět např. u Atomic lyží. Komerční modely mají tzv powerchanel profil a na závodních je vidět, že
jsou to klasický sendvičovky s hladkou rovnou horní plochou. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
19:59:02 |
|
| zpráva: |
Jasne je ze vrcholovy sportovci a to je jedno v akom sporte (v lyzovany takisto) pouzivaju material ktori sa
neponuka v obchodoch ,,beznym smrtelnikom´´ A to sa nejedna lenjo Svetovu TOP spicu ale aj o sportovcoch na
republikovej urovni....
Ale pri troche snahy sa da k takemu materialu aspon s casti dostat, no je otazkov
ci sa da aj bezne pouzivat na rekreacne - pripadne race jazdenie na verejnosti atd.... |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
00:58:52 |
|
| zpráva: |
Už je to hodně od tématu, ale třeba cyklistika je sport, kde se nářadí profíků od běžné komerční top produkce
rozhodně diametrálně neliší... |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
19:54:19 |
|
| zpráva: |
Fischer?
1. Johann Leitner je můj botařský guru a věřím, že „jeho“ bota bude dobrá, včetně principu
vyosení
2. už v nich jezdí dost lidí a Světový pohár (Hosp) to korunuje. Špatná bota by nevyhrála
3.
předpokládám, že přes něj ji nejsnáze a nejrychleji seženu, navíc za slušnou cenu
4. předpokládám, že
právě „svou“ Fischerku mi vyladí obzvláště pečlivě (abych chválil :-), to už jsem psal)
Neuzavírám se ale
ani Headům (Milan Trnka si RD 96 pochvaluje, dneska mi říkal, že nejlepší bota, kterou kdy měl, mnohem
spokojenější než v Dobermannech, starých Langích), kde mám taky nějaké přímé kanály do fabriky, a nakonec bych
možná nebyl proti vyzkoušení těch Garmontů, pokud bych se zase dohodl na nějakém nadstandardním přístupu k
nim. Napřed to ale chci zkonzultovat s Johannem.
Úplně vyloučená není ani varianta ještě si nechat ty
Lange. Kromě té „maličkosti“ – prasklých skeletů jim vlastně nic není, bezvadné botičky. Zase po konzultaci s
Johannem, jestli a nakolik by šly úspěšně změkčit do nákleku.
Ale největší šanci dávám těm Fischerkám.
Úplně správně by se možná měla vybírat bota ke konkrétnímu lyžaři a podle něj volit i náklony a úhly v
botě + tuhost. Tedy třeba větší předozadní úhel, případně větší či menší náklek (podle tělesné výšky a délky
nohou, což ovlivňuje výšku těžiště, a podle dorsiflexe-ohebnosti v kotníku, což zase souvisí s náklekem). Ale
to už je práce pro ty machry botaře, to to taky dokážou do určité míry i na dané botě změnit. I proto pořád
píšu, že to napřed zkonzultuju.
P.S. Ten nárt je vážně svinstvo. Když ty svoje boty zkoumám, vidím, jak
moc se ty Lange s vysokým nártem musely 2. přezkou stahovat a kolik materiálu se tak na nártu a v ohybu
překrývá. Pak není divu, že je ta bota dopředu tak tvrdá a možná ani to, že tam praská. Zřejmě bych měl jít do
nártu normálního až nižšího... (Viz též to, co píše jarda.)
@ flendrs: asi znáš můj názor: jít do pořádné
boty bylo to nejlepší, co jsem za poslední roky udělal. Teď si ještě slibuju další bonus od větší volnosti do
nákleku.
Pokud bysme byli tři, už by možná stálo za to jít za Johannem společně. Už by se to skoro dalo
„prodat“ jako Fischer Ski Boot Club. Dejme těm úvahám eště chvíli, on je stejně příští dva týdny na dovolené. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
19:57:32 |
|
| zpráva: |
Předchozí patří k botám Fischer ve vedlejší kolonce Lyže a jardovi. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
12:41:14 |
|
| zpráva: |
Ahoj. Kdy tam chcete jat možná bych setaky přidal |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
20:28:04 |
|
| zpráva: |
Kubo i ostatní,
jak jsem psal, on je do 17/6 na dovolené. Já zase také do 17/6 na trenéráku a pak chci
ještě na pár dnů jet lyžovat. Při té cestě - tam nebo zpět - bych se u něho stavil a předjednal to. Takže
bysme měli být trochu domluvení (ještě není nutno nijak napevno), než tam pojedu.
To je můj návrh/moje
předběžná představa.
Samozřejmě pokud by se s ním někdo chtěl bavit individuálně, no problem: www.schuhsport-leitner.at |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
19:42:00 |
|
| zpráva: |
Dobrý den.Ta diskuse o botách mě zaujala včetně w. botařské prezentce od Leitnera.Měl bych dotaz na Ivana zda
je také u p.Leitnera možné si objednat celý plug skelet +botičku a to celé podle chodidla doladit,nebo si
zákazník musí přivézt botu již zakoupenou u dovozce a dojde posléze k úpravě botičky a skeletu?V neposlední
řadě by mě také zajímalo v jaké cenové relaci se taková úprava pohybuje.
Já osobně jezdím už pátou sezónu
v Course 130 od Sal.Je to asi r.01 (předpokládám že se nejedná o LAB)koupil jsem je pros. 02 za čtyřku je to
vel 25,5 vešel jsem se do nich bez úprav boty mě krásně padly nicméně v poslední sez. už v pravá botička
slehla natolik že je nutné zapnutí dvou prostředních přezek téměř na doraz(jinak menší pohyb v kotníku
vertikálně)po dosavadních zkušenostech bych do plug bot za dobrou c. šel také,je ovšem otázka na kolik přijde
případná úprava. Jinak děkuji za případnou odpověď.S pozdravem M. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
23:15:50 |
|
| zpráva: |
Ahoj marťas,
samozřejmě, že u Leitnera můžeš nakoupit. Dokonce je to pro něj vděčnější varianta, protože
i prodej bot je pro něj byznys. A vůbec nejlepší je, když si vybereš "jeho" Fischery, ať už jsi pro ně
rozhodnutý předem, nebo si je necháš doporučit :-)))
Bylo by ale dobré předem si zjistit, co má aktuálně
na skladu, případně co v jakém termínu může objednat. Právě u těch Fischerů asi problém nebude žádný, jaké
další značky momentálně vede, ale nevím (budu-li tam po tom 17/6, zjistím).
Pokud jde o ceny, já to vážně
nevím. Kdysi jsem na to odpovídal u Němců s použitím informací z německého SkiMagazinu, ale už si to
nepamatuju a nemám ani sílu to někde hledat. Frézování skeletu závisí na množství práce, možná to bylo 10
euro/frézované místo, ale nejsem si jistý. Větší položka by byly vložky - jako takové + jejich vytvarování, to
bych tipl tak na 100,-, jen tvarování těch, co jsou v botě, by muselo být podstatně levnější.
Bohužel
nevím, kolik teď u Auera (ceny asi srovnatelné) platila Lenka H. za ty Dobermanny. Někdy před 3-4 lety tam
platil jeden můj známý za Dobermanny + novou individuální botičku (foam?) + udělání prý 800,-. Což je balík,
ale jestli jsem to pochopil dobře, bylo v tom dost práce na skeletu + ta botička.
Zase bych zkusil nějaký
ceník výkonů zjistit.
Vycházím z toho, že průměrné noze by mělo stačit vyfrézování skeletu, což v mém
případě zvládl mazácky bez nutnosti následných korektur a dolaďování. A pak je otázka vložky. Jestli ta bota
už má nějakou tvarovací, bylo by asi dobré nechat si ji udělat. Můžeš to ale taky řešit třeba tady u Havrdy
(Formthotics), jehož současné ceny ale neznám. (Už není zástupce Formthotics, takže je asi nakupuje o něco
méně výhodně. Pokud někdo ví, dejte info do placu, pls.) |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
22:52:42 |
|
| zpráva: |
Díky za odpověď. Pokud plánuješ tu cestu do Bichl. bylo by dobré zjistit cenové relace. Při eventuální
možnosti kombinace obou dílů skeletu + vytvarování vložky a botičky,ty Fischery by asi nebyla špatná volba.V
neposlední řadě pokud o tom patřičně poreferuješ byla to pro p.Leitn. dobrá propagace tady v Česku.Já nicméně
přemýšlím také o možnosti že bych zkusil sehnat boty třeba z výprodeje a ty potom následně indiv. doladit.Ve
velikosti kolem 25 by se možná ve výprodeji pro mě něco naskytlo.V té souvislosti jsem si vzpoměl na Tvou
zmínku o Makru a o Bilkovi.Je k dispozici nějaká adresa nebo tel.č?Zatím mě určité vice láká ta možnost sehnat
boty přímo od L.Jinak za všechny odpovědi ještě jednou děkuji. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Závodní modely lyží |
11:56:47 |
|
| zpráva: |
Makro/Metro snad najdeš přes vyhledávače apod. Bilek má pod svým příjmením .de web. |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
07:26:52 |
|
| zpráva: |
To mé hodnocení lyží platí jen pro držení na ranním tvrdém, za normálních podmínek bych dal LT taky na 1.
místo, pak by u mě byla 2V o chlup před SC i když srovnávat lyže z opačných konců spektra je možná nesmysl.
Kilometry ujeté na 2V (bral jsem překonané vzdálenosti, takže na odjeté stopy to bylo ještě víc z toho
98% oblouky na hraně) na 2V mám naopak spočítané/odhadnuté velice jednoduše - v dolomitech se po zadání čísla
skipasu dá na jejich stránkách získat přehled překonaných vzdáleností a můj poměrně stabilní denní průměr je
kolem 40km. Takže jsem si vzal počet odježděných dnů, odhadl poměr použití jednotlivých lyží (60% 2V, 35% LT,
5%SC) a došel k těm 300km. Na tvrdém z toho mohla být cca 1/4.
Teď jsem si ještě uvědomil, že po zhruba
100km z těch 300 byly lehounce přebroušeny (psal jsem tehdy o "přetečení" materiálu na bok hrany) a dnes jsou
tak akorát zralé na další naostření. |
|
|
|
|
|
| | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
08:23:17 |
|
| zpráva: |
Rozumím. Neuvědomil jsem si, že existuje ona možnost zjišťování kilometráže podle skipasu, osobně to neznám.
Naopak ještě z dob, kdy před lety MFD hodnotila střediska podle svého "testindexu", vím, že se operovalo až 60
naježděnými kilometry/den, takže 300 km může být "výkon" i jednoho týdne. (Tehdy měla tato ohromující čísla a
"člověkokilometrokoruny" ilustrovat nadřazenost lyžování v Alpách.)
Srovnávat ne úplně srovnatelné lyže
jde i nejde. Každý snad pochopil, že jsi nesrovnával ty lyže obecně, jako takové. Bylo to přece jasně napsané.
Proč bych je nemohl srovnat z hlediska vhodnosti pro určitého lyžaře, do určitých podmínek, nebo právě z
hlediska konkrétního parametru, tedy třeba právě držení? Takže mi na diskutovaném nepřišlo nic špatného ani
nelogického. I když taky neumím říct, proč ten výsledek byl právě takový. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
09:04:16 |
|
| zpráva: |
Já naštěstí s tak prasecky upraveným kopcem zkušenosti nemám a na to, na čem se jezdívalo kdysi, navíc jinak s
jinými lyžemi, si už moc přesně nepamatuju. Ale to s těmi hrudkami a oporou o ně zní docela logicky. V takovém
případě by ses pohyboval po dost atypické podložce a správně přizpůsoboval svou techniku aktuálním podmínkám –
včetně úpravy rozložení váhy, volby úhlu zahranění, rychlosti jízdy atd. (Když by ses do hrudek opřel
přílišným tlakem pod příliš velkým úhlem, neudrží tě. V měkkém se váha taky rozkládá na obě lyže, aby se tolik
nebořily...)
Nakonec jízda jako taková je přece permanentní proces interakce mezi systémem lyžař-lyže a
podložkou-sněhem. Lyžař v něm průběžně reaguje právě na měnící se podmínky. A v tomhle procesu se neustále
střetává 1. snaha lyžaře jet svou jízdu a „vnutit“ ji kopci s 2. podmínkami, jež to umožňují v různé míře.
V popisovaných nekvalitních a proměnlivých (chvílemi lepší, pak horší) podmínkách pak lze asi sotva
hovořit o „jediné optimální technice“, neboť svah bude nejspíš vyžadovat její průběžné přizpůsobování. Takže
optimální technika by se (nejenom tam) dala velmi obecně definovat jako ta, která je v daný moment z hlediska
lyžaře, jeho cílů a možností nejúčelnější.
Což jsem neopsal z žádné učebnice, ale dospěl k tomu opravdu
přes ty hrudky :-))) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
15:06:48 |
|
| zpráva: |
Těžko posoudit, v jakém stavu povrch ("podložka") byl. Může už být natolik prasecký, že to prostě pořádně
nejde.
Na slušném manžestru, i když jsou zmrzlý natvrdo, by dobrá nabroušená lyže držet měla. Ale
všichni nějak ze zkušenosti víme, že to není jako když o něco měkčí podložka umožní tak akorát (to "tak
akorát" bude jistě pro různé lyžaře různé, podle jejich technické vyspělosti) penetraci hrany, která se
dostatečně zakousne, ale přitom je střihová pevnost sněhu natolik vysoká, že nepovolí. Ideálním případem je
přece lehce odměklý, původně zmzlý jarní firn, na němž jsme obecně "nejlepšími lyžaři".
Právě v tom, že
hrana se zakusuje jen málo a neochotně a permanentně hrozí se utrhnout (čím hrbolatější sníh, tím víc, chápu
to tak, že jí je neustále bráněno se zakousnout), je složitost a) nadávkování a b) načasování. Klasicky
platilo, že na ledě musí být záběr krátký. Dnešní lyže už lépe drží, ale pořád ještě na tak brutálním tvrdu
nejde prostě položit lyži v zahájení do oblouku na hranu, nalehnout a někde skoro ve vrstevnici z té hrany
odejít na druhou do dalšího oblouku. A asi je třeba smířit se s tím, že v takových podmínkách prostě nezajedu
takovou jízdu jako v lepších.
Mám jednu vzpomínku, jak někdy před 25 lety najednou v půlce března uděřilo
-15 a rokytnické sjezdovky naprosto brutálně zmrzly (rolba ještě neměla frézu, jen křídlo). A na té podložce
byli nešťastní i kluci z Dukly Liberec, tehdy způlky reprezentanti. Nikdy předtím ani potom jsem nejlepší
domácí lyžaře neviděl tak nejisté a "připosrané".
A pak taky pamatuju, jak jednou ráno na Supertestu na
Kronplatzu byl kopec tak tvrdý, že na něm opravdu dobře vypadal jen Sigi Vogelreiter, který rok předtím
skončil v rakouském nároďáku coby dost slušný jezdec...
Problém může být i v lyžích. Na "normálním" drží
leccos, ale když přijde tvrdé na tvrdé, odděluje se zrno od plev a už opravdu drží jen něco.
Myslím, že
to chce zkoušet, nesnažit se o lehání na sníh, ale opatrně zabrat a hned brzy ("měkce", řekl by HOnza)
povolovat, aby přílišným zatížením lyže neoddrnčela. Centrální tlak, aby byl nejvíc zatížený střed lyže, který
se nejspíše a nejsnáze zakousne. Ev. zesílit váhu na vnější, abych na tu krátkou chvíli, kdy si můžu dovolit a
současně i potřebuju maximálně nechat lyži kousnout, docílil co největší soustředění tlaku a co nejlepší
šanci, že se mi hrana do tvrdého zahryzne.
Tím, že se na záběr hrany mám míň času, je logické, že se
nedostanu do takového náklonu.
V zásadě je asi lepší jet někam, kde je upravené dobře. Ale taková "rada"
je asi to poslední, co bys potřeboval :-) |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
15:35:16 |
|
| zpráva: |
Díky za rozbor, já mám jednu takovou kacířskou zkušenost, na tom hrbolatém a zmrzlém se mi (kupodivu?) nejvíc
osvědčilo nikoliv hojně doporučované co nejvíc na vnější (protože se stejně do toho "ledu" nikdy moc
nazařízla), ale přibližně rovnoměrné zatížení obou, každá pak udržela svoji trošku a obě najednou mi i při
služném zalehnutí neoddrncaly nikdy.
Čekal jsem, zda se neozve někdo s podobnou zkušeností. Lyže byly
vždy čerstvé po Montaně 87/0.5. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
12:14:49 |
|
| zpráva: |
Jediné, co spolehlivě platí na led, je co největší úhel zahranění! Snad díky tomu, že vnější lyži nelze nikdy
zahranit tak silně jako vnitřní, jediná technika, kterou lze s jistotou řezat oblouky na ledě je fun,
samozřejmě na vnitřní. Podmínkou je ale dostatečně široká sjezdovka na zavření oblouku a poměrně velká
rychlost jízdy, kdy nejsou lyže přetěžovány tlakem směrem ven z oblouku. Pokud je sjezdovka úzká, nelze tuto
techniku plně rozvinout a v otevřeném oblouku dochází ke značnému driftu. Pokud je rychlost jízdy nízká,
odstředivá síla překoná dopřednou složku pohybu a opět dochází k driftu.
Touto technikou lze krájet tvrdý
terén i na nepříliš nabroušených lyžích. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:23:17 |
|
| zpráva: |
Jak už si konkurence všimla, Tvé fyzikální vysvětlení trochu pokulhává, nicméně mě těší, že to fyzicky funguje
dobře. Ještě bych připodotkl, že jsou lyže, které na ledě drží, a lyže, které dají na držku (můj super pád na
závěr sezóny při prohhlídce sranda-obřáku v neděli). Drží spíš krátké a kratší a střední až tvrdé, obě v
trvalém kontaktu, jenom trochu úpí kolena od rázů. |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
| komu: Krab, tom xtr |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
11:00:56 |
|
| zpráva: |
Ještě k tomově xtr bodu 3 (boty "natvrdo"):
Obecně platí, že na led apod. potřebuju co nejpřesnější a co
nejméně ztrátový přenos sil na lyže a hranu. Tedy žádné rekreační šunky, které se pod tlakem nevhodně zkroutí.
Výhodou je dostatečně tvrdá deska, bytelné vázání, které ve zkrutu moc nepovolí. A samozřejmě zejména stranově
tuhá bota. (Možná si vzpomenete, že když začínal masový „carving“, doporučovali někteří zesílení vnitřní
strany boty vloženým plastem.)
Vliv boty dokonce Harald Harb hodnotí tak vysoko, že vytvořil teorii o v
komínu se kroutících "rotary boots", údajně přímo nevhodných pro správnou jízdu po hraně. (Které modely
konkrétně to - napříč spektrem značek - jsou, sice prozrazuje jen náznakem, ale když se k němu lyžař objedná,
prodá a udělá mu ty začeně správné "lateral"...)
Je-li tedy vše patřičně "tvrdé" (a tak by se snad dalo
chápat to, co píše HALL 3000), je to pro držení na tvrdém výhodou.
A k tomu, co píše velmi případně Krab:
Paušálně ale požadavek maximální tvrdosti nelze vztáhnout na tuhost v ohybu. Příliš tuhá/tvrdá lyže,
kterou jezdec neprohne tak, aby se její hrana dostatečně zařízla, hlavně pod botou, nebude dobře držet ne
proto, že by to "neuměla", nýbrž právě kvůli výše uvedenému. A na aktivní hranu kratší lyže působí
koncentrovaněji větší tlak než u lyže dlouhé, kde se po délce víc rozloží, tudíž (tušil bych i další vedlejší
faktory) kratší lyže „lépe drží“ – pokud sedí průhyb a další - torze, nabroušení. Viz též můj předchozí
příspěvek ad „brusle“. |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
18:55:32 |
|
| zpráva: |
ad Harald Harb - vzhledem k tomu že jezdí na Headech, tipnul bych si, že ta "správná bota" je něco od Headů (i
je propaguje na svém webu...) |
|
|
|
|
|
| | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
19:16:16 |
|
| zpráva: |
Ovšem. Kromě toho, pro mě trochu překvapivě, taky dobře hodnotil Dalbella. Ale i jiné, už se ale nepamatuju,
dalo by se pracnými rešeršemi zčásti dohledat. Akceptuje tuším boty závodní (plug boots), ale zdaleka ne
všechny "závodní".
Popravdě řečeno je ale toto dělení bot ve "zbytku světa" neznámé. Já ho sice jako
odborníka na boty beru, zdá se, že tomu opravdu hoví, ale současně mám intenzivní pocit, že rozdílnou "torzní
tuhost" bot povýšil na osudovou kategorii (když nemáš správnou "lateral boot", neuděláš pořádný oblouk po
hraně) i kvůli vlastnímu botařskému kšeftu. |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:38:14 |
|
| zpráva: |
Hrozně by mě, Krabe, zajímalo, co tam není fyzikálně košer? Nerad bych si příště dal kvůli nějakejm vzorcům na
držku ... |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
08:53:38 |
|
| zpráva: |
Cit:"Pokud je rychlost jízdy nízká, odstředivá síla překoná dopřednou složku pohybu a opět dochází k driftu."
Nad tímhle jsem se pozastavil, asi Tě chápu, ale to vysvětlení není úplné. Pokud je dopředná rychlost malá,
nemá se kde vzít ona odstředivá síla, která Tě utrhne. Popř. je možno ji proměnit v tlak do hran. Překonávat
silou nějakou nespecifikovanou dopřednou složku ... hm ... hm. To zavání úplným rozborem.
Já si nedávám
na držku kvůli vzorečkům, ale kvůli vlastní blbosti a vzorečky rád přenechám konkurenci. |
|
|
|
|
|
| | | | | | |
|
|
| komu: Krab, Dan, HAL 3000 |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
10:43:15 |
|
| zpráva: |
Je-li „co největší úhel zahranění“, bude nutně, zejména na fun-lyžích, malý radius jetého oblouku (kdo chce
rovnici, R lyže * cos alfa neboli úhlu zahranění). A čím menší radius oblouku, tím větší odstředivá síla,
zejména je-li „podmínkou“ „poměrně velká rychlost jízdy“. Ta se, jak známo, na velikosti odstředivé síly
podílí dokonce svou druhou mocninou. Vzoreček: v čitateli hmotnost lyžaře * v-2 / R oblouku (tudíž třeba F = m
* v-2 / R).
Takže při 1. velkém či dokonce „co největším“ úhlu zahranění, 2. zavření oblouku a 3. poměrně
velké rychlosti jízdy prostě MUSÍ být odpovídajícně velká i odstředivá síla – tedy to, co chápu jako „tlak
směrem ven z oblouku“ – a lyže jí budou zatraceně hodně zatěžovány (jestli „přetěžovány“, nelze bez
konkrétních údajů IMHO říct). A naopak – malá rychlost = menší možné zahranění, menší R oblouku, menší
odstředivá síla.
Jak upozornili už jiní, lze na řadě Danových výroků z onoho příspěvku nalézt věci
přinejmenším, hodně kulantně řečeno, diskutabilní, případně nejasné. (Já jsem tedy vše nepochopil.) Nicméně od
jisté doby velkomyslně :-) ponechávám webmasterovi na jeho webu prostor k šíření jeho lyžařské filozofie, aniž
bych se ke všemu vyřčenému nutně vyjadřoval. |
|
|
|
|
|
| | | | | | | |
|
|
| komu: krab, ivan |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
23:04:55 |
|
| zpráva: |
To máte chlapi teda asi pravdu. Takže bude nějaký jiný důvod proč mi lyže bezvadně řežou teprve ve vyšší
rychlosti. Možná právě ta vyšší odstředivka ... (velkomyslnost kvituji s povděkem) |
|
|
|
|
|
| | | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
12:01:49 |
|
| zpráva: |
Přece si nemusíme vykládat, že když pojedeš krokem, hranu do skutečně tvrdé podložky moc nezařízneš.
Pokud neupřesníš, co pro tebe znamená "ve vyšší rychlosti", je to jako ostatně velmi často polemika operující
nejasným, nedostatečně definovaným pojmem. Kromě toho jsi původně psal "Podmínkou je ... poměrně velká
rychlost jízdy", což si nejspíš řada lidí vyloží trochu jinak než jen "vyšší rychlost". Nicméně pod obojím si
lze představovat různé hodnoty. A polemiky pracující tu s pojmy, tu s dojmy jsou dobré akorát pro polemiku
samou. Nejsou věcným přínosem a i proto určité věci nekomentuju. Radši doháním manko na amerických webech. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
21:20:47 |
|
| zpráva: |
No to je teda blábol. Tohle snad ani nemůžeš myslet vážně--cit:"jediná technika, kterou lze s jistotou řezat
oblouky na ledě je fun, samozřejmě na vnitřní". A při té tvojí podmínce cit:Podmínkou je ale dostatečně široká
sjezdovka na zavření oblouku a poměrně velká rychlost jízdy", si na ledě asi moc nezajezdíš....
Musím to
napsat, i když v tom někdo může hledat druhé významy: VYMĚŇ KRÁTKÝ A MĚKKÝ MATERIÁL ZA DLOUHÝ A TVRDÝ...... |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
| komu: HALL 3000 |
02.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
09:02:46 |
|
| zpráva: |
Jsem zvyklý hrát divadlo s těmi nejkratšími a nejměkčími kašpárky ... |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
09:17:55 |
|
| zpráva: |
Krátkost by proncipiálně vadit neměla: čím kratší hrana, tím větší měrný tlak a šance na penetraci tvrdé
podložky (neboli že se pořádně zakousne). Nejlíp nakonec drží na hladkém kluzišti brusle.
Kopec ale není
hladký a rovný, navíc je to nakloněná rovina, při jízdě se pracuje s předozadní rovnováhou, a tak to na
lyžování čistě přenést nelze a v běžné praxi tam jsou určité meze (jinak by se na ledě z hlediska držení
nejlíp jezdilo na nožích bruslí namontovaných na lyžáky). |
|
|
|
|
|
| | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:32:54 |
|
| zpráva: |
Nedá mi nepřihodit polínko do této diskuze. Letos jsem se zamiloval do SkiZabavy v Hruštíně. A při poslední
návštěvě to bylo opravdu tvrdé, hrudovaté, ujeté rolbou a zmrzlé. A opět jsem si liboval na svých slalomkách s
dvěma titanaly, které držely co to šlo. Většinou mě vykopl jen kontakt boty se sněhem, nebo větší rigol. Váha
více na vnitřní, někdy skoro po jedné.
Manželka zahodila hůlky a zkoušela tak druhou lekci z Danova
videa, má nové ELAN MAGFIRE 10. I přes odřený nos je z těch lyží nadšená a já jsem byl nadšený z jejích
pokroků.
Tak už se těšíme na sezónu 2007/2008 |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
16:41:59 |
|
| zpráva: |
Proč ne, když to funguje? Já jsem taky psal "ev.", tedy v rámci experimentování, co pro dané podmínky funguje
nejvíc. Někdy může být třeba být co nejvíc na vnější, ale někdy třeba ne.
Ještě si uvědomuju, že si
nejsem úplně jistý s tím popisovaným záběrem a povolováním. Ještě o tom zapřemýšlím a něco si dohledám, abych
tu nehlásal bludy. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
13:37:28 |
|
| zpráva: |
Ja som bol na Martinkach (Martinskych holiach) V sobotu 24.3 potom 26-27.3
vzdy od 8.30 do 12.30hod
vacsinov na poslednej zjazdovke ta strma-mozno sme sa tam aj videli kratke nohavice cierne aj bunda cierna
zimer prilba atd.. atomic GS11 atd ..
A lyzovalo sa mi v pohode priam fantasticky natoto rocne obdobie a
to boli moje prve navstevi na Holiach vtejto sezone.... |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
14:06:55 |
|
| zpráva: |
Nechtěl jsem primárně kritizovat kvalitu sjezdovek (byť jsem byl čerstvě zhýčkán italy a podle mě byla
mizerná), ale dotaz zněl na vhodnou techniku jízdy na ranním umrzlém a hrbolatém (ať už drážkama nebo nepříliš
povedenou úpravou) terénu, kdy mi lyže při pokusu o výrazné zatížení více poskakuje než řeže.
Jinak jsem
taky rád, že se ještě dá někde jezdit. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
14:54:00 |
|
| zpráva: |
ale ved som nechcel tiez kritizovat teba a pripominku na teren.
A kedi si bol na Martinkach inac
modernizaciu by si ozaj uz zasluzili___?
Mozme popisat aj cez mail dik. |
|
|
|
|
|
|
