|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
15:06:48 |
|
| zpráva: |
Těžko posoudit, v jakém stavu povrch ("podložka") byl. Může už být natolik prasecký, že to prostě pořádně
nejde.
Na slušném manžestru, i když jsou zmrzlý natvrdo, by dobrá nabroušená lyže držet měla. Ale
všichni nějak ze zkušenosti víme, že to není jako když o něco měkčí podložka umožní tak akorát (to "tak
akorát" bude jistě pro různé lyžaře různé, podle jejich technické vyspělosti) penetraci hrany, která se
dostatečně zakousne, ale přitom je střihová pevnost sněhu natolik vysoká, že nepovolí. Ideálním případem je
přece lehce odměklý, původně zmzlý jarní firn, na němž jsme obecně "nejlepšími lyžaři".
Právě v tom, že
hrana se zakusuje jen málo a neochotně a permanentně hrozí se utrhnout (čím hrbolatější sníh, tím víc, chápu
to tak, že jí je neustále bráněno se zakousnout), je složitost a) nadávkování a b) načasování. Klasicky
platilo, že na ledě musí být záběr krátký. Dnešní lyže už lépe drží, ale pořád ještě na tak brutálním tvrdu
nejde prostě položit lyži v zahájení do oblouku na hranu, nalehnout a někde skoro ve vrstevnici z té hrany
odejít na druhou do dalšího oblouku. A asi je třeba smířit se s tím, že v takových podmínkách prostě nezajedu
takovou jízdu jako v lepších.
Mám jednu vzpomínku, jak někdy před 25 lety najednou v půlce března uděřilo
-15 a rokytnické sjezdovky naprosto brutálně zmrzly (rolba ještě neměla frézu, jen křídlo). A na té podložce
byli nešťastní i kluci z Dukly Liberec, tehdy způlky reprezentanti. Nikdy předtím ani potom jsem nejlepší
domácí lyžaře neviděl tak nejisté a "připosrané".
A pak taky pamatuju, jak jednou ráno na Supertestu na
Kronplatzu byl kopec tak tvrdý, že na něm opravdu dobře vypadal jen Sigi Vogelreiter, který rok předtím
skončil v rakouském nároďáku coby dost slušný jezdec...
Problém může být i v lyžích. Na "normálním" drží
leccos, ale když přijde tvrdé na tvrdé, odděluje se zrno od plev a už opravdu drží jen něco.
Myslím, že
to chce zkoušet, nesnažit se o lehání na sníh, ale opatrně zabrat a hned brzy ("měkce", řekl by HOnza)
povolovat, aby přílišným zatížením lyže neoddrnčela. Centrální tlak, aby byl nejvíc zatížený střed lyže, který
se nejspíše a nejsnáze zakousne. Ev. zesílit váhu na vnější, abych na tu krátkou chvíli, kdy si můžu dovolit a
současně i potřebuju maximálně nechat lyži kousnout, docílil co největší soustředění tlaku a co nejlepší
šanci, že se mi hrana do tvrdého zahryzne.
Tím, že se na záběr hrany mám míň času, je logické, že se
nedostanu do takového náklonu.
V zásadě je asi lepší jet někam, kde je upravené dobře. Ale taková "rada"
je asi to poslední, co bys potřeboval :-) |
|
|
|
|
 |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
15:35:16 |
|
| zpráva: |
Díky za rozbor, já mám jednu takovou kacířskou zkušenost, na tom hrbolatém a zmrzlém se mi (kupodivu?) nejvíc
osvědčilo nikoliv hojně doporučované co nejvíc na vnější (protože se stejně do toho "ledu" nikdy moc
nazařízla), ale přibližně rovnoměrné zatížení obou, každá pak udržela svoji trošku a obě najednou mi i při
služném zalehnutí neoddrncaly nikdy.
Čekal jsem, zda se neozve někdo s podobnou zkušeností. Lyže byly
vždy čerstvé po Montaně 87/0.5. |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
12:14:49 |
|
| zpráva: |
Jediné, co spolehlivě platí na led, je co největší úhel zahranění! Snad díky tomu, že vnější lyži nelze nikdy
zahranit tak silně jako vnitřní, jediná technika, kterou lze s jistotou řezat oblouky na ledě je fun,
samozřejmě na vnitřní. Podmínkou je ale dostatečně široká sjezdovka na zavření oblouku a poměrně velká
rychlost jízdy, kdy nejsou lyže přetěžovány tlakem směrem ven z oblouku. Pokud je sjezdovka úzká, nelze tuto
techniku plně rozvinout a v otevřeném oblouku dochází ke značnému driftu. Pokud je rychlost jízdy nízká,
odstředivá síla překoná dopřednou složku pohybu a opět dochází k driftu.
Touto technikou lze krájet tvrdý
terén i na nepříliš nabroušených lyžích. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:23:17 |
|
| zpráva: |
Jak už si konkurence všimla, Tvé fyzikální vysvětlení trochu pokulhává, nicméně mě těší, že to fyzicky funguje
dobře. Ještě bych připodotkl, že jsou lyže, které na ledě drží, a lyže, které dají na držku (můj super pád na
závěr sezóny při prohhlídce sranda-obřáku v neděli). Drží spíš krátké a kratší a střední až tvrdé, obě v
trvalém kontaktu, jenom trochu úpí kolena od rázů. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
| komu: Krab, tom xtr |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
11:00:56 |
|
| zpráva: |
Ještě k tomově xtr bodu 3 (boty "natvrdo"):
Obecně platí, že na led apod. potřebuju co nejpřesnější a co
nejméně ztrátový přenos sil na lyže a hranu. Tedy žádné rekreační šunky, které se pod tlakem nevhodně zkroutí.
Výhodou je dostatečně tvrdá deska, bytelné vázání, které ve zkrutu moc nepovolí. A samozřejmě zejména stranově
tuhá bota. (Možná si vzpomenete, že když začínal masový „carving“, doporučovali někteří zesílení vnitřní
strany boty vloženým plastem.)
Vliv boty dokonce Harald Harb hodnotí tak vysoko, že vytvořil teorii o v
komínu se kroutících "rotary boots", údajně přímo nevhodných pro správnou jízdu po hraně. (Které modely
konkrétně to - napříč spektrem značek - jsou, sice prozrazuje jen náznakem, ale když se k němu lyžař objedná,
prodá a udělá mu ty začeně správné "lateral"...)
Je-li tedy vše patřičně "tvrdé" (a tak by se snad dalo
chápat to, co píše HALL 3000), je to pro držení na tvrdém výhodou.
A k tomu, co píše velmi případně Krab:
Paušálně ale požadavek maximální tvrdosti nelze vztáhnout na tuhost v ohybu. Příliš tuhá/tvrdá lyže,
kterou jezdec neprohne tak, aby se její hrana dostatečně zařízla, hlavně pod botou, nebude dobře držet ne
proto, že by to "neuměla", nýbrž právě kvůli výše uvedenému. A na aktivní hranu kratší lyže působí
koncentrovaněji větší tlak než u lyže dlouhé, kde se po délce víc rozloží, tudíž (tušil bych i další vedlejší
faktory) kratší lyže „lépe drží“ – pokud sedí průhyb a další - torze, nabroušení. Viz též můj předchozí
příspěvek ad „brusle“. |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
18:55:32 |
|
| zpráva: |
ad Harald Harb - vzhledem k tomu že jezdí na Headech, tipnul bych si, že ta "správná bota" je něco od Headů (i
je propaguje na svém webu...) |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
19:16:16 |
|
| zpráva: |
Ovšem. Kromě toho, pro mě trochu překvapivě, taky dobře hodnotil Dalbella. Ale i jiné, už se ale nepamatuju,
dalo by se pracnými rešeršemi zčásti dohledat. Akceptuje tuším boty závodní (plug boots), ale zdaleka ne
všechny "závodní".
Popravdě řečeno je ale toto dělení bot ve "zbytku světa" neznámé. Já ho sice jako
odborníka na boty beru, zdá se, že tomu opravdu hoví, ale současně mám intenzivní pocit, že rozdílnou "torzní
tuhost" bot povýšil na osudovou kategorii (když nemáš správnou "lateral boot", neuděláš pořádný oblouk po
hraně) i kvůli vlastnímu botařskému kšeftu. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:38:14 |
|
| zpráva: |
Hrozně by mě, Krabe, zajímalo, co tam není fyzikálně košer? Nerad bych si příště dal kvůli nějakejm vzorcům na
držku ... |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
08:53:38 |
|
| zpráva: |
Cit:"Pokud je rychlost jízdy nízká, odstředivá síla překoná dopřednou složku pohybu a opět dochází k driftu."
Nad tímhle jsem se pozastavil, asi Tě chápu, ale to vysvětlení není úplné. Pokud je dopředná rychlost malá,
nemá se kde vzít ona odstředivá síla, která Tě utrhne. Popř. je možno ji proměnit v tlak do hran. Překonávat
silou nějakou nespecifikovanou dopřednou složku ... hm ... hm. To zavání úplným rozborem.
Já si nedávám
na držku kvůli vzorečkům, ale kvůli vlastní blbosti a vzorečky rád přenechám konkurenci. |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
| komu: Krab, Dan, HAL 3000 |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
10:43:15 |
|
| zpráva: |
Je-li „co největší úhel zahranění“, bude nutně, zejména na fun-lyžích, malý radius jetého oblouku (kdo chce
rovnici, R lyže * cos alfa neboli úhlu zahranění). A čím menší radius oblouku, tím větší odstředivá síla,
zejména je-li „podmínkou“ „poměrně velká rychlost jízdy“. Ta se, jak známo, na velikosti odstředivé síly
podílí dokonce svou druhou mocninou. Vzoreček: v čitateli hmotnost lyžaře * v-2 / R oblouku (tudíž třeba F = m
* v-2 / R).
Takže při 1. velkém či dokonce „co největším“ úhlu zahranění, 2. zavření oblouku a 3. poměrně
velké rychlosti jízdy prostě MUSÍ být odpovídajícně velká i odstředivá síla – tedy to, co chápu jako „tlak
směrem ven z oblouku“ – a lyže jí budou zatraceně hodně zatěžovány (jestli „přetěžovány“, nelze bez
konkrétních údajů IMHO říct). A naopak – malá rychlost = menší možné zahranění, menší R oblouku, menší
odstředivá síla.
Jak upozornili už jiní, lze na řadě Danových výroků z onoho příspěvku nalézt věci
přinejmenším, hodně kulantně řečeno, diskutabilní, případně nejasné. (Já jsem tedy vše nepochopil.) Nicméně od
jisté doby velkomyslně :-) ponechávám webmasterovi na jeho webu prostor k šíření jeho lyžařské filozofie, aniž
bych se ke všemu vyřčenému nutně vyjadřoval. |
|
|
|
|
|
| | | | | | |
|
|
| komu: krab, ivan |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
23:04:55 |
|
| zpráva: |
To máte chlapi teda asi pravdu. Takže bude nějaký jiný důvod proč mi lyže bezvadně řežou teprve ve vyšší
rychlosti. Možná právě ta vyšší odstředivka ... (velkomyslnost kvituji s povděkem) |
|
|
|
|
|
| | | | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
12:01:49 |
|
| zpráva: |
Přece si nemusíme vykládat, že když pojedeš krokem, hranu do skutečně tvrdé podložky moc nezařízneš.
Pokud neupřesníš, co pro tebe znamená "ve vyšší rychlosti", je to jako ostatně velmi často polemika operující
nejasným, nedostatečně definovaným pojmem. Kromě toho jsi původně psal "Podmínkou je ... poměrně velká
rychlost jízdy", což si nejspíš řada lidí vyloží trochu jinak než jen "vyšší rychlost". Nicméně pod obojím si
lze představovat různé hodnoty. A polemiky pracující tu s pojmy, tu s dojmy jsou dobré akorát pro polemiku
samou. Nejsou věcným přínosem a i proto určité věci nekomentuju. Radši doháním manko na amerických webech. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
21:20:47 |
|
| zpráva: |
No to je teda blábol. Tohle snad ani nemůžeš myslet vážně--cit:"jediná technika, kterou lze s jistotou řezat
oblouky na ledě je fun, samozřejmě na vnitřní". A při té tvojí podmínce cit:Podmínkou je ale dostatečně široká
sjezdovka na zavření oblouku a poměrně velká rychlost jízdy", si na ledě asi moc nezajezdíš....
Musím to
napsat, i když v tom někdo může hledat druhé významy: VYMĚŇ KRÁTKÝ A MĚKKÝ MATERIÁL ZA DLOUHÝ A TVRDÝ...... |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
| komu: HALL 3000 |
02.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
09:02:46 |
|
| zpráva: |
Jsem zvyklý hrát divadlo s těmi nejkratšími a nejměkčími kašpárky ... |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
09:17:55 |
|
| zpráva: |
Krátkost by proncipiálně vadit neměla: čím kratší hrana, tím větší měrný tlak a šance na penetraci tvrdé
podložky (neboli že se pořádně zakousne). Nejlíp nakonec drží na hladkém kluzišti brusle.
Kopec ale není
hladký a rovný, navíc je to nakloněná rovina, při jízdě se pracuje s předozadní rovnováhou, a tak to na
lyžování čistě přenést nelze a v běžné praxi tam jsou určité meze (jinak by se na ledě z hlediska držení
nejlíp jezdilo na nožích bruslí namontovaných na lyžáky). |
|
|
|
|
|
| | | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:32:54 |
|
| zpráva: |
Nedá mi nepřihodit polínko do této diskuze. Letos jsem se zamiloval do SkiZabavy v Hruštíně. A při poslední
návštěvě to bylo opravdu tvrdé, hrudovaté, ujeté rolbou a zmrzlé. A opět jsem si liboval na svých slalomkách s
dvěma titanaly, které držely co to šlo. Většinou mě vykopl jen kontakt boty se sněhem, nebo větší rigol. Váha
více na vnitřní, někdy skoro po jedné.
Manželka zahodila hůlky a zkoušela tak druhou lekci z Danova
videa, má nové ELAN MAGFIRE 10. I přes odřený nos je z těch lyží nadšená a já jsem byl nadšený z jejích
pokroků.
Tak už se těšíme na sezónu 2007/2008 |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
16:41:59 |
|
| zpráva: |
Proč ne, když to funguje? Já jsem taky psal "ev.", tedy v rámci experimentování, co pro dané podmínky funguje
nejvíc. Někdy může být třeba být co nejvíc na vnější, ale někdy třeba ne.
Ještě si uvědomuju, že si
nejsem úplně jistý s tím popisovaným záběrem a povolováním. Ještě o tom zapřemýšlím a něco si dohledám, abych
tu nehlásal bludy. |
|
|
|
|
|
|
