| komu: Krab, tom xtr |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
11:00:56 |
|
| zpráva: |
Ještě k tomově xtr bodu 3 (boty "natvrdo"):
Obecně platí, že na led apod. potřebuju co nejpřesnější a co
nejméně ztrátový přenos sil na lyže a hranu. Tedy žádné rekreační šunky, které se pod tlakem nevhodně zkroutí.
Výhodou je dostatečně tvrdá deska, bytelné vázání, které ve zkrutu moc nepovolí. A samozřejmě zejména stranově
tuhá bota. (Možná si vzpomenete, že když začínal masový „carving“, doporučovali někteří zesílení vnitřní
strany boty vloženým plastem.)
Vliv boty dokonce Harald Harb hodnotí tak vysoko, že vytvořil teorii o v
komínu se kroutících "rotary boots", údajně přímo nevhodných pro správnou jízdu po hraně. (Které modely
konkrétně to - napříč spektrem značek - jsou, sice prozrazuje jen náznakem, ale když se k němu lyžař objedná,
prodá a udělá mu ty začeně správné "lateral"...)
Je-li tedy vše patřičně "tvrdé" (a tak by se snad dalo
chápat to, co píše HALL 3000), je to pro držení na tvrdém výhodou.
A k tomu, co píše velmi případně Krab:
Paušálně ale požadavek maximální tvrdosti nelze vztáhnout na tuhost v ohybu. Příliš tuhá/tvrdá lyže,
kterou jezdec neprohne tak, aby se její hrana dostatečně zařízla, hlavně pod botou, nebude dobře držet ne
proto, že by to "neuměla", nýbrž právě kvůli výše uvedenému. A na aktivní hranu kratší lyže působí
koncentrovaněji větší tlak než u lyže dlouhé, kde se po délce víc rozloží, tudíž (tušil bych i další vedlejší
faktory) kratší lyže „lépe drží“ – pokud sedí průhyb a další - torze, nabroušení. Viz též můj předchozí
příspěvek ad „brusle“. |
|
|
|
|
|
