|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:23:17 |
|
| zpráva: |
Jak už si konkurence všimla, Tvé fyzikální vysvětlení trochu pokulhává, nicméně mě těší, že to fyzicky funguje
dobře. Ještě bych připodotkl, že jsou lyže, které na ledě drží, a lyže, které dají na držku (můj super pád na
závěr sezóny při prohhlídce sranda-obřáku v neděli). Drží spíš krátké a kratší a střední až tvrdé, obě v
trvalém kontaktu, jenom trochu úpí kolena od rázů. |
|
|
|
|
 |
|
|
| komu: Krab, tom xtr |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
11:00:56 |
|
| zpráva: |
Ještě k tomově xtr bodu 3 (boty "natvrdo"):
Obecně platí, že na led apod. potřebuju co nejpřesnější a co
nejméně ztrátový přenos sil na lyže a hranu. Tedy žádné rekreační šunky, které se pod tlakem nevhodně zkroutí.
Výhodou je dostatečně tvrdá deska, bytelné vázání, které ve zkrutu moc nepovolí. A samozřejmě zejména stranově
tuhá bota. (Možná si vzpomenete, že když začínal masový „carving“, doporučovali někteří zesílení vnitřní
strany boty vloženým plastem.)
Vliv boty dokonce Harald Harb hodnotí tak vysoko, že vytvořil teorii o v
komínu se kroutících "rotary boots", údajně přímo nevhodných pro správnou jízdu po hraně. (Které modely
konkrétně to - napříč spektrem značek - jsou, sice prozrazuje jen náznakem, ale když se k němu lyžař objedná,
prodá a udělá mu ty začeně správné "lateral"...)
Je-li tedy vše patřičně "tvrdé" (a tak by se snad dalo
chápat to, co píše HALL 3000), je to pro držení na tvrdém výhodou.
A k tomu, co píše velmi případně Krab:
Paušálně ale požadavek maximální tvrdosti nelze vztáhnout na tuhost v ohybu. Příliš tuhá/tvrdá lyže,
kterou jezdec neprohne tak, aby se její hrana dostatečně zařízla, hlavně pod botou, nebude dobře držet ne
proto, že by to "neuměla", nýbrž právě kvůli výše uvedenému. A na aktivní hranu kratší lyže působí
koncentrovaněji větší tlak než u lyže dlouhé, kde se po délce víc rozloží, tudíž (tušil bych i další vedlejší
faktory) kratší lyže „lépe drží“ – pokud sedí průhyb a další - torze, nabroušení. Viz též můj předchozí
příspěvek ad „brusle“. |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
18:55:32 |
|
| zpráva: |
ad Harald Harb - vzhledem k tomu že jezdí na Headech, tipnul bych si, že ta "správná bota" je něco od Headů (i
je propaguje na svém webu...) |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
19:16:16 |
|
| zpráva: |
Ovšem. Kromě toho, pro mě trochu překvapivě, taky dobře hodnotil Dalbella. Ale i jiné, už se ale nepamatuju,
dalo by se pracnými rešeršemi zčásti dohledat. Akceptuje tuším boty závodní (plug boots), ale zdaleka ne
všechny "závodní".
Popravdě řečeno je ale toto dělení bot ve "zbytku světa" neznámé. Já ho sice jako
odborníka na boty beru, zdá se, že tomu opravdu hoví, ale současně mám intenzivní pocit, že rozdílnou "torzní
tuhost" bot povýšil na osudovou kategorii (když nemáš správnou "lateral boot", neuděláš pořádný oblouk po
hraně) i kvůli vlastnímu botařskému kšeftu. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
20:38:14 |
|
| zpráva: |
Hrozně by mě, Krabe, zajímalo, co tam není fyzikálně košer? Nerad bych si příště dal kvůli nějakejm vzorcům na
držku ... |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
08:53:38 |
|
| zpráva: |
Cit:"Pokud je rychlost jízdy nízká, odstředivá síla překoná dopřednou složku pohybu a opět dochází k driftu."
Nad tímhle jsem se pozastavil, asi Tě chápu, ale to vysvětlení není úplné. Pokud je dopředná rychlost malá,
nemá se kde vzít ona odstředivá síla, která Tě utrhne. Popř. je možno ji proměnit v tlak do hran. Překonávat
silou nějakou nespecifikovanou dopřednou složku ... hm ... hm. To zavání úplným rozborem.
Já si nedávám
na držku kvůli vzorečkům, ale kvůli vlastní blbosti a vzorečky rád přenechám konkurenci. |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
| komu: Krab, Dan, HAL 3000 |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
10:43:15 |
|
| zpráva: |
Je-li „co největší úhel zahranění“, bude nutně, zejména na fun-lyžích, malý radius jetého oblouku (kdo chce
rovnici, R lyže * cos alfa neboli úhlu zahranění). A čím menší radius oblouku, tím větší odstředivá síla,
zejména je-li „podmínkou“ „poměrně velká rychlost jízdy“. Ta se, jak známo, na velikosti odstředivé síly
podílí dokonce svou druhou mocninou. Vzoreček: v čitateli hmotnost lyžaře * v-2 / R oblouku (tudíž třeba F = m
* v-2 / R).
Takže při 1. velkém či dokonce „co největším“ úhlu zahranění, 2. zavření oblouku a 3. poměrně
velké rychlosti jízdy prostě MUSÍ být odpovídajícně velká i odstředivá síla – tedy to, co chápu jako „tlak
směrem ven z oblouku“ – a lyže jí budou zatraceně hodně zatěžovány (jestli „přetěžovány“, nelze bez
konkrétních údajů IMHO říct). A naopak – malá rychlost = menší možné zahranění, menší R oblouku, menší
odstředivá síla.
Jak upozornili už jiní, lze na řadě Danových výroků z onoho příspěvku nalézt věci
přinejmenším, hodně kulantně řečeno, diskutabilní, případně nejasné. (Já jsem tedy vše nepochopil.) Nicméně od
jisté doby velkomyslně :-) ponechávám webmasterovi na jeho webu prostor k šíření jeho lyžařské filozofie, aniž
bych se ke všemu vyřčenému nutně vyjadřoval. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
| komu: krab, ivan |
04.04.2007 |
|
| předmět: Re: Jarní terén |
23:04:55 |
|
| zpráva: |
To máte chlapi teda asi pravdu. Takže bude nějaký jiný důvod proč mi lyže bezvadně řežou teprve ve vyšší
rychlosti. Možná právě ta vyšší odstředivka ... (velkomyslnost kvituji s povděkem) |
|
|
|
|
|
| | | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jarní terén |
12:01:49 |
|
| zpráva: |
Přece si nemusíme vykládat, že když pojedeš krokem, hranu do skutečně tvrdé podložky moc nezařízneš.
Pokud neupřesníš, co pro tebe znamená "ve vyšší rychlosti", je to jako ostatně velmi často polemika operující
nejasným, nedostatečně definovaným pojmem. Kromě toho jsi původně psal "Podmínkou je ... poměrně velká
rychlost jízdy", což si nejspíš řada lidí vyloží trochu jinak než jen "vyšší rychlost". Nicméně pod obojím si
lze představovat různé hodnoty. A polemiky pracující tu s pojmy, tu s dojmy jsou dobré akorát pro polemiku
samou. Nejsou věcným přínosem a i proto určité věci nekomentuju. Radši doháním manko na amerických webech. |
|
|
|
|
|
|
