|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
10:23:50 |
|
| zpráva: |
Mirek to v bodech 1-4 dobře rozebral. Omlouvám se, ale myslel jsem, že Valon v 3vallees je tak známý,
že nebudu zabírat místo popisem…
- po „úvodních“ třech širších zatáčkách, to další dvě části valí 2km
čistě dolů s kopce.
- začátek „střední části“ je slušnej krpál a navíc užší - tak 20-25m = Mirkova verze
2)…
- od půlky se trať rozšíří = bez lidí už regulace vyjížděním do vrstevnice dobrým lyžařům funguje
- dolní část je i mírnější (byt pořád dost z kopce) a pro zkušené carvery úplně v poho.
! Můj
text byl k části 2) - viz Mirek ! Za Jindrou jezdím a vyřezával čistě, takže už v úvodních zatáčkách
nabral slušnou rychlost a v téhle úzké části z ní vyletěl právě proto, že nechtěl při regulaci rychlosti
přismýknout - ne že přismýknul, Mirku. Jel už tak rychle, že se do téhle náročné části nádherné tratě čistým
řezáním do spádnice (a přes ni) nevešel, přestože podmínky byly ideální. Na kopci jsme byli sami (jeli jsme
první kabinou), terén byl rovnej jak stůl, tvrdá rychlá sádra = Tvoje verze 2) - úzkých 500m na rychlým sněhu
a kopci na srdce. Přiletíš tam ze zatáček už slušně rozjetej a chceš si tu rovnou část užít, ale s regulací
zavíráním do vrstevnice se tam prostě nevejdeš….a když to nepodržíš až k vrstevnici, tak se to zas děsně
rozjíždí. Pro lyžaře, na kterého se to rozjede moc rychle, je AKTIVNÍ DRIFTING ( což je právě to co dělají
závodníci ) docela rozumné řešení…a ptal jsem se, proč ho Dan tak tvrdohlavě odmítá vzít na vědomí…
Rozumím tomu, že při jakémkoliv „přismýkávání“ ztratí zkušený a dobrý carver euforické pocity z čistého
řezání a naprosto souhlasím s tím, že carving není možné kombinovat se smýkáním, protože to už není carving =
buď vyřezávám nebo se smýkám. Proto taky „aktivní drifting“, není „carving“. Jeho výhodou proti „klasické
smykové technice-(slide)“ je to, že pohybové řešení =technika je stejná jako u carvingu. „AKTIVNÍ
DRIFTING“ se od „CARVINGU“ liší se pouze cílem = základní segmenty těla dělají sice stejné pohyby, ale
“cílem je řízené driftování lyží SMĚREM DO OBLOUKU“, kterého dosáhneme kombinací „citlivé regulace
hranění“ a „aktivního točení nohou“. ( A to je také rozdíl mezi aktivním a pasivním driftingem). Jsou prostě
krásné a dlouhé tratě, které si dobrý lyžař chce užít v celku, bez zastavení. Na nich jsou mnohdy části, kam
se s regulací rychlosti vyjížděním do vrstevnice při čistém vyřezávání nevejde. Nechce-li přejít ke
klasickému smýkání, nebo zastavování, zbývá jen „brakáž“ a „aktivní drifting“. Osobně mi v takové části
tratě připadá „aktivní drifting“ lepší verze než opakovaná „brakáž“ – někdy…většinou… a taky mi připadá, že
právě pojem „aktivní drifing“ odděluje dobře „carving=snahu o čisté řezání“ od „různých forem přismýkávání“,
byť podobnou technikou. A právě proto by mělo Danovi, jako zastánci čistého vyřezávání přece vyhovovat…ale… |
|
|
|
|
|
