|
|
|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
01:25:53 |
|
| zpráva: |
K regulaci rychlosti při carvingu:
1)Mám-li lyže s R 10m a menším, není regulace rychlosti žádný velký
problém, stačí oblouky trochu víc zavírat.
2)Jedu-li funcarving i na lyžích s radiusem větším než 10m,
není regulace rychlosti také žádný problém. K funcarvingu oblouky o 180° patří a není žádný problém je
prodloužit až do kopce.
3)Slalomový oblouk – zde už problém je. Při jízdě po černé či prudší červené se
jízda značně zrychluje a bývá nutné ji zpomalit. Vyjíždění oblouků do vrstevnice je zcela nevhodné, ze
slalomového oblouku se stane funcarvingový s hůlkami a zmizí rytmus slalomové jízdy. Použití úmyslného
driftování lyží ven z oblouku jejich odhraněním a tím zvětšením poloměru oblouku je také k ničemu, protože
rytmus jízdy je v háji a zvětšování poloměru oblouku rychlost zvyšuje a o to je nutné více driftovat. Proto je
vhodné inspirovat se ze závodního slalomu a zařadit mezi řezané oblouky několik přismýknutých ostřejších a
uzavřenějších oblouků, stejně jako když závodník přijede k zavřenějším bránám. Dynamiku jízdy to nenaruší a
naopak jí to oživí.
4)Další možností snížení rychlosti je použití driftingu jak ho definuje můj slovník –
drifting = povalečství. Járův kamarád se tím řídil a použil drifting – povalečství přímo k zastavení, což je
způsob při carvingu hlavně v počáteční fázi většinou velmi bolestivý.
Dan napsal: “ Jediná lyže, která
umí všechny druhy oblouků je slalomka.“, já bych řekl obráceně, za sezonu na českých sjezdovkách potkám jen
několik carverů (letos žádného, celý únor jsem ale proležel), kteří jedou tak, že by to byl na slalomkách
problém. |
|
|
|
|
 |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
10:23:50 |
|
| zpráva: |
Mirek to v bodech 1-4 dobře rozebral. Omlouvám se, ale myslel jsem, že Valon v 3vallees je tak známý,
že nebudu zabírat místo popisem…
- po „úvodních“ třech širších zatáčkách, to další dvě části valí 2km
čistě dolů s kopce.
- začátek „střední části“ je slušnej krpál a navíc užší - tak 20-25m = Mirkova verze
2)…
- od půlky se trať rozšíří = bez lidí už regulace vyjížděním do vrstevnice dobrým lyžařům funguje
- dolní část je i mírnější (byt pořád dost z kopce) a pro zkušené carvery úplně v poho.
! Můj
text byl k části 2) - viz Mirek ! Za Jindrou jezdím a vyřezával čistě, takže už v úvodních zatáčkách
nabral slušnou rychlost a v téhle úzké části z ní vyletěl právě proto, že nechtěl při regulaci rychlosti
přismýknout - ne že přismýknul, Mirku. Jel už tak rychle, že se do téhle náročné části nádherné tratě čistým
řezáním do spádnice (a přes ni) nevešel, přestože podmínky byly ideální. Na kopci jsme byli sami (jeli jsme
první kabinou), terén byl rovnej jak stůl, tvrdá rychlá sádra = Tvoje verze 2) - úzkých 500m na rychlým sněhu
a kopci na srdce. Přiletíš tam ze zatáček už slušně rozjetej a chceš si tu rovnou část užít, ale s regulací
zavíráním do vrstevnice se tam prostě nevejdeš….a když to nepodržíš až k vrstevnici, tak se to zas děsně
rozjíždí. Pro lyžaře, na kterého se to rozjede moc rychle, je AKTIVNÍ DRIFTING ( což je právě to co dělají
závodníci ) docela rozumné řešení…a ptal jsem se, proč ho Dan tak tvrdohlavě odmítá vzít na vědomí…
Rozumím tomu, že při jakémkoliv „přismýkávání“ ztratí zkušený a dobrý carver euforické pocity z čistého
řezání a naprosto souhlasím s tím, že carving není možné kombinovat se smýkáním, protože to už není carving =
buď vyřezávám nebo se smýkám. Proto taky „aktivní drifting“, není „carving“. Jeho výhodou proti „klasické
smykové technice-(slide)“ je to, že pohybové řešení =technika je stejná jako u carvingu. „AKTIVNÍ
DRIFTING“ se od „CARVINGU“ liší se pouze cílem = základní segmenty těla dělají sice stejné pohyby, ale
“cílem je řízené driftování lyží SMĚREM DO OBLOUKU“, kterého dosáhneme kombinací „citlivé regulace
hranění“ a „aktivního točení nohou“. ( A to je také rozdíl mezi aktivním a pasivním driftingem). Jsou prostě
krásné a dlouhé tratě, které si dobrý lyžař chce užít v celku, bez zastavení. Na nich jsou mnohdy části, kam
se s regulací rychlosti vyjížděním do vrstevnice při čistém vyřezávání nevejde. Nechce-li přejít ke
klasickému smýkání, nebo zastavování, zbývá jen „brakáž“ a „aktivní drifting“. Osobně mi v takové části
tratě připadá „aktivní drifting“ lepší verze než opakovaná „brakáž“ – někdy…většinou… a taky mi připadá, že
právě pojem „aktivní drifing“ odděluje dobře „carving=snahu o čisté řezání“ od „různých forem přismýkávání“,
byť podobnou technikou. A právě proto by mělo Danovi, jako zastánci čistého vyřezávání přece vyhovovat…ale… |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
00:42:27 |
|
| zpráva: |
Járo, ty jsi mě nepochopil, musíš číst všechny slova, bod 4) citace: „Další možností snížení rychlosti je
použití driftingu jak ho definuje můj slovník – drifting = povalečství. Járův kamarád se tím řídil a použil
drifting – povalečství přímo k zastavení, což je způsob při carvingu hlavně v počáteční fázi většinou velmi
bolestivý.“ byl myšlen jako vtip, ve smyslu Jindra čistě vyřezával a potom se již povaloval tj. driftingoval.
Jinak stejně jako Největšího Čecha Járu Cimrmana nikdo nedonutil psát noty nohama vzhůru, mě nikdo
nedonutí jezdit aktivní drifting, přestože i náš velikán Jára Cimrman o driftování píše ve své hře „Dobytí
Severního pólu“. Když to bude nutné, budu používat karvosmyk, budu přismýkávat, když půjde do tuhého použiji
brakáž, nerad i snožný oblouk, ale AKTIVNÍM DRIFTINGEM mě nikdo jezdit neuvidí! |
|
|
|
|
|
| | |
|
|
| komu: Mirek, JáraP |
27.04.2005 |
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
08:02:27 |
|
| zpráva: |
Promiňte dotaz nevzdělanci, ale jaký je rozdíl mezi karvosmykem a aktivním driftingem? Nemohl by někdo vložit
do fotogalerie krátké ukázkové video (nebo aspoň sérii fotek) obou způsobů? |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
14:21:18 |
|
| zpráva: |
Jaký je rozdíl mezi karvosmykem a aktivním driftingem? Samozřejmě je tím míněno to samé, ale mě se název
AKTIVNÍ DRIFTING zdá zavádějící. |
|
|
|
|
|
| | | |
|
|
| komu: zacinajicim karverum |
27.04.2005 |
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
08:35:41 |
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
| zpráva: |
Omluva za délku příspěvku, ale chtěl jsem nejen vysvětlit situaci, ale také logicky dovést zastánce názoru
"CARVING=ČISTÉ VYŘEZÁVÁNÍ" k tomu, že pojem "AKTIVNÍ DRIFTING" dobře oddělí "skutečný carving" od
různých forem "přismýkávání" z carvingu odvozených. A to je přece k obecnému pochopení a prosazení toho
názoru potřeba...si myslím... a tím už fak zas končím :) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
07:59:02 |
|
| zpráva: |
Přidám do diskuse vlastní poznatky. Uzavírat více oblouky, případně vyjíždět až do protisvahu opravdu funguje
a technicky to není problém. Problém to ale je v případě, že se na svahu pohybují i ostatní necarvující
šusaři, kteří často vůbec nepředpokládají, že před nimi může někdo pro ně neuvěřitelně prudce změnit směr a už
vůbec ne, že v té změně bude pokračovat až do protisvahu. A když se dívám i za sebe a dávám si na ně pozor,
tak mě často nezbyde, než udělat několikrát za sebou pouze mírnou vlnovku, čímž se rychlost zvýší a pak mi už
zbývá k zabrždění jen smyk. |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
| předmět: Re: Jak snížit rychlost při jízdě po hraně? |
00:23:57 |
|
| zpráva: |
Regulace rychlosti při carvingu vyjížděním oblouků do vrstevnice samozřejmě funguje velmi spolehlivě, sám tak
při funcarvingu jezdím, ale není to vždy ideální a použitelné.
1)Ideální to není v případě, že chci jet
slalomový oblouk, oblouky o 180° opravdu slalom nepřipomínají ani vzdáleně.
2)Použitelné to není na úzké
sjezdovce.
3)Problematické je vyjíždění oblouků do vrstevnice na zalidněné sjezdovce.
4)Problémy
jsou i v případě, že se začnou tvořit muldy. Muldy v podélném směru jsou delší a lze mezi nimi slalomovým
obloukem v pohodě prokličkovat, ale při oblouku okolo 180° vyjíždíš nejvyšší rychlostí do vrstevnice, tj. do
směru, ve kterém jsou muldy nejhustší a tím pádem nejprudší. Výsledkem je, že skáčeš z muldy na muldu jako
blbec.
Body 2 – 4 jsou velmi závislé na poloměru lyží, u hodně vykrojených krátkých lyží lze vyjíždět
oblouky do vrstevnice i v horších podmínkách, čím mají větší radius, tím k tomu potřebují ideálnější podmínky.
Pro Martyho: carvingový začátečník rozhodně potřebuje lyže s radiusem do 12m, slalomky nejsou nijak
pomalé lyže a řekl bych, že největším problémem většiny lyžařů na našich sjezdovkách jsou právě lyže s
radiusem nad 15m, na kterých je pro ně jízda řezaným obloukem příliš rychlá a proto musí stále smýkat. |
|
|
|
|
|
|
