|
|
| předmět: Re: Závěr |
21:47:30 |
|
| zpráva: |
Dal sis práci, což je třeba ocenit, i když si nemyslím, že tady tento aspekt věci mnoho lidí zajímá. Protože
jsi tím zabrousil do oblasti, o níž něco vím, asi bych měl přece jenom přičinit svou poznámku.
1.
přenesené významy sloves se zcela běžně odchylují od toho původního, takže není žádný div, že „drift“ může
obsahovat i aktivní působení subjektu, tedy především člověka (pokud jako subjekt něco dělá, tak je to
„aktivní“ – proplouvá mezi hosty na mejdanu, hledá příležitostnou práci od města k městu), a to zejména když
je sloveso použito jako tranzitivní (plavit dříví, hnát dobytek na pastvu). Taky ve významu „zavát“, „zafoukat
něčím“ je v tom aktivita, byť živlu – větru, případně vody (snowdrift je závěj, a to už od toho pasivního
unášení na vodě je dost daleko).
2. pro případné použití ve specifickém významu, např. lyžařském, je to
ale v podsatě jedno. Pokud se určitý výraz v určitém významu zavede – buďto řízeně „shora“ coby kodifikovaný
terminus technicus, nebo někdy i jen spontánně, načež může zůstat jen jako pracovní slang či v rovině
hovorové, ale může se časem prosadit i do oficiální terminologie – bude tak v komunitě svých uživatelů
fungovat bez ohledu na to, co nám říká obecný slovník.
3. podstatné zde není, nakolik lze „drift“ použít
v souvislosti s aktivním působením (jak jsi dohledal, nesporně lze), ale to, zda má smysl spojení „aktivní“ a
„pasivní drift(ing)“ zavádět (najmě v Česku), co si od toho slibuju a k čemu mají tyto výrazy sloužit.
Svou „práci“ vykonat mohou (stejně jako i jiné), pokud ale nejde o termíny používané univerzálně (ba
mezinárodně), pokud nejsou jednoznačně „self-explicatory“ a pokud mohou být zavádějící, nelze od nich očekávat
příliš, tedy ani kdovíjaké zázraky v mezinárodní komunikaci.
Pro interní použití pedagogů mohou posloužit
mohou, stejně jako slouží řada jiných. |
|
|
|
|
|
