|
|
| předmět: Re: Regulace rychlosti |
17:16:50 |
|
| zpráva: |
Zkusím tuhle diskusi dostat ke konkrétnímu, co asi každý sám od sebe zná a co může být pro každého užitečné.
Domnívám se, že snad nejčastěším důvodem, proč nám lyže "ujíždějí" a my je "honíme", ačkoliv jsme na
svahu, který není nad naše síly, je zatížení lyží příliš vzadu a málo v přední části. Hovorově tedy „záklon“.
Nedostatečný tlak do přední části lyže býval, pokud vím, vždycky velkým problémem mnoha lyžařů. V dobách
předcarvingových o to horší, že lyže neměla širokou "lopatu", která doslova natahuje do oblouku, takže
většina dnešních, na sjezdovkách běžně používaných lyží funguje bezvadně při vyváženém předozadním postavení.
Jakmile se ale dostaneme na prudký svah, odporuje přirozenosti člověka naklonit se "do tý díry pod
náma", ačkoliv právě to je třeba, abychom si uchovali dostatečný tlak do přední části lyží. Jedině tak se
lyže zařízne už od špičky, jedině tak se lyže už v přední části dostatečně prohne, a nakonec jedině tak dokáže
99% lyžařů zůstat předozadně vyvážených.
Prakticky: kontakt s jazyky bot, vědomé přenesení váhy dopředu,
případně paže výrazně před tělem (všimněte si závodníků, kteří v této potřebě "hodí" dopředu i obě hole).
Už jenom likvidace takového tzv. "záklonu" dokáže udělat divy.
P.S. Funcarvová jízda s výrazným
směřováním trupu i váhy dopředu má v tomto značnou výhodu. |
|
|
|
|
|
