| zpráva: |
Až Petr Socha mě vyprovokoval k příspěvku.
1. Článek primárně pro laiky se píše blbě. Prostor je omezený,
čtenář nehomogenní masa od zasvěcenců přes notorické kritiky po laiky. Neřešitelný rozpor: píše se pro laiky,
ale zpětná vazba přichází především od zasvěcených. Je problém jak pojmout, zformulovat, co vynechat, jak
zjednodušit. Je to nevděčný a leckdy dá víc práce, než psát pro informovaného čtenáře.
2. Bulvární
titulky „Skrytý zabiják sjezdovek“ a „Masové nebezpečí na sjezdovkách“ jsou nástrojem iDNESu k nalákání
čtenářů. Primárně nejde o osvětu, ale o co největší množství přístupů a čtenářů, potřebné kvůli prodeji
reklamy. Skoro 350 příspěvků v diskusi a jistě velká návštěvnost = hlavního účelu bylo dosaženo. I zde je, jak
to vidím, prvotní podpora online prodeje, ne diskuse jako taková.
3. Kritizovat napsané je snadnější než
napsat, zejména se znalostí proběhnuvší diskuse.
4. Honza (zde) přesně vystihl past, do níž tak trochu
spadl i autor. Pokud totiž naprosto jasně a blbuvzdorně u každého použití nedefinuji, co „carvingem“ rozumím,
otevírám prostor nekonečným diskusím. (Kdo zná tu zde před 2 lety, ví své, viz i jinde.) Podobně je nejasné
„carving ve svých extrémnějších formách“ (co to je?), nejasně promíchaný s „carving“ coby jízdou po hraně
vůbec.
5. Já bych IMO přehnaně dramaticky netvrdil (dost květnatý úvod), že na nebezpečí a negativní
efekty carvingu se „zapomnělo“. Jsou přece už skoro 10 let popisovaná, zpracovaná jsou i protiopatření včetně
inovovaného pravidla FIS č. 5 (což tam mělo být uvedeno).
Rovněž bych neformuloval, že „šus =
nebezpečnému pádu“ a „pád jak z učebnice“. To je zjednodušené a přehnané a takovou formulací si nutně naběhnu.
Dtto „“vzrůstá absolutní rychlost jízdy“ a vůbec pojem „zrychlení“. (Jde přece o menší ztrátu rychlosti v
obloucích, resp. relativní rychlost v oblouku, ne nutně absolutní.)
Dtto „rychlejší lyžování vůbec je v
podstatě extrémní sport“. Dobře myšleno, sporně formulováno (co je „rychlejší“?)
Dtto „vznikají speciální
řízená carvingová hřiště“ – bylo cca 1997, mám za to, že už většinou zanikla.
7. Za nešikovné považuju
zařazení (ne úplně organicky zapojených) pasáží z jednoho staršího skimagazínového článku o funcarvingu
(absolutně rovný terén, povolené stehno, poloha předloktí). To sice mezi „nebezpečí“ „carvingu“ patří, ale
„lyžující mase“ bych to do takového článku nepřidával. (Dovedu si ale představit, že ve spěchu apod. tam autor
prdne, co už z dřívějška má. Dokonce i zopakoval „nožičky“ a „brzdičky“, což jsem mu vytkl už kdysi.)
8.
Jinak ale třeba obrazný návod, jak v přímé jízdě, se mi líbí.
9. Nelze popírat, že „carving“ coby jízda
po hraně na většinou hodně vykrojených lyžích žene lyžaře do určité pasti. Možnosti dnešních lyží, jejich
uživatelů, používané terény a jejich zaplnění lyžaři se dostaly do určitého rozporu - u rekreantů stejně jako
v závodním lyžování.
Jedu-li moderně po hraně, nabírám rychlost, která je pro většinu lyžařů příliš.
Tento rozpor (který nějak musejí řešit) plodí problémy, z nichž některé závažné, protože bezpečnosti se
týkající, je určitě třeba opakovaně probírat a zdůrazňovat. Podobně je cenný každý apel na nošení helmy.
10. V tomto nechci mluvit za Petra, ale pracně precizovat článek pro online-verzi novin je luxus, který se na
internetu většinou nepěstuje. Je to samozřejmě i otázka honoráře.
Je to jen pár připomínek a MHO, žádná
analýza. |
|
