|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
|
|
|
|
| Jak už si konkurence všimla, Tvé fyzikální vysvětlení trochu pokulhává, nicméně mě těší, že to fyzicky funguje
dobře. Ještě bych připodotkl, že jsou lyže, které na ledě drží, a lyže, které dají na držku (můj super pád na
závěr sezóny při prohhlídce sranda-obřáku v neděli). Drží spíš krátké a kratší a střední až tvrdé, obě v
trvalém kontaktu, jenom trochu úpí kolena od rázů. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Nedá mi nepřihodit polínko do této diskuze. Letos jsem se zamiloval do SkiZabavy v Hruštíně. A při poslední
návštěvě to bylo opravdu tvrdé, hrudovaté, ujeté rolbou a zmrzlé. A opět jsem si liboval na svých slalomkách s
dvěma titanaly, které držely co to šlo. Většinou mě vykopl jen kontakt boty se sněhem, nebo větší rigol. Váha
více na vnitřní, někdy skoro po jedné.
Manželka zahodila hůlky a zkoušela tak druhou lekci z Danova
videa, má nové ELAN MAGFIRE 10. I přes odřený nos je z těch lyží nadšená a já jsem byl nadšený z jejích
pokroků.
Tak už se těšíme na sezónu 2007/2008 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Krátkost by proncipiálně vadit neměla: čím kratší hrana, tím větší měrný tlak a šance na penetraci tvrdé
podložky (neboli že se pořádně zakousne). Nejlíp nakonec drží na hladkém kluzišti brusle.
Kopec ale není
hladký a rovný, navíc je to nakloněná rovina, při jízdě se pracuje s předozadní rovnováhou, a tak to na
lyžování čistě přenést nelze a v běžné praxi tam jsou určité meze (jinak by se na ledě z hlediska držení
nejlíp jezdilo na nožích bruslí namontovaných na lyžáky). |
|
|
|
|
|
|
|
|
Já naštěstí s tak prasecky upraveným kopcem zkušenosti nemám a na to, na čem se jezdívalo kdysi, navíc jinak s
jinými lyžemi, si už moc přesně nepamatuju. Ale to s těmi hrudkami a oporou o ně zní docela logicky. V takovém
případě by ses pohyboval po dost atypické podložce a správně přizpůsoboval svou techniku aktuálním podmínkám –
včetně úpravy rozložení váhy, volby úhlu zahranění, rychlosti jízdy atd. (Když by ses do hrudek opřel
přílišným tlakem pod příliš velkým úhlem, neudrží tě. V měkkém se váha taky rozkládá na obě lyže, aby se tolik
nebořily...)
Nakonec jízda jako taková je přece permanentní proces interakce mezi systémem lyžař-lyže a
podložkou-sněhem. Lyžař v něm průběžně reaguje právě na měnící se podmínky. A v tomhle procesu se neustále
střetává 1. snaha lyžaře jet svou jízdu a „vnutit“ ji kopci s 2. podmínkami, jež to umožňují v různé míře.
V popisovaných nekvalitních a proměnlivých (chvílemi lepší, pak horší) podmínkách pak lze asi sotva
hovořit o „jediné optimální technice“, neboť svah bude nejspíš vyžadovat její průběžné přizpůsobování. Takže
optimální technika by se (nejenom tam) dala velmi obecně definovat jako ta, která je v daný moment z hlediska
lyžaře, jeho cílů a možností nejúčelnější.
Což jsem neopsal z žádné učebnice, ale dospěl k tomu opravdu
přes ty hrudky :-))) |
|
|
|
|
| komu: HALL 3000 |
02.04.2007 |
|
|
|
| Jsem zvyklý hrát divadlo s těmi nejkratšími a nejměkčími kašpárky ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky za slušný výčet rad, snad jenom jednu poznámku k zatížení lyží. Ve chvíli kdy smýkači (díky bohu za ně)
aspoň trošku setřou vroubky z jinak vzorně připravené, ale promrzlé pisty, se i mě jezdí s plným tlakem na
vnější úplně nejlépe, drží to perfektně a můžu si (vy)užívat pořádné prohnutí.
Když je to ovšem samý
hrbol od pásů a bohatě pocukrováno zmrzlými hrudkami tak mi vnější při velkém tlaku odskakuje a aspoň na
chvíli se pak chtě-nechtě řídím Danovou radou a jedu čistě po vnitřní. Zatím mě to lépe v takových podmínkách
jezdí zhruba rovnoměrně po obou. Nejsem si jistý co je hlavní příčinou problému, ale mám podezření, že v tom
může hrát velkou roli přemíra hrudek - vysvětluju si to tak, že lyže je do tvrdého zaříznutá velmi málo, navíc
na hrbech neustále poskakuje a bočně ji teda drží ta trocha zaříznutí + přimrzlé hrudky o které se vlastně
lyže opírá. Při velkém tlaku se zaříznutí moc nezvýší, ale hrudky se už utrhnou a lyže odjíždí ven. Zda je to
správná hypotéza, nevím, proto jsem hledal někoho s podobným zážitkem. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Pár doporučení navíc sportovně založenému a ambicióznímu lyžaři na jarní „preparované“ a velmi tvrdé pisty k
tomu, co už tady padlo. Každopádně opravdu velmi tvrdá jarní pista představuje jedny z podmínek, při kterých
se odděluje zrno od plev a pozná se kvalita lyžaře.
1. Na tvrdém podkladu se ti vrátí investice do
kvalitního materiálu, v tomto případě myslím především do lyží. Tzn. tvrdá kvalitní lyže v „nejlepších letech“
bude určitě výhodou (ať už krátká slalomka, nebo delší obřačka). Na starých práskačkách nebo měkkých pěnovkách
to bude pro většinu trápení.
2. Vyplatí se na náročné podmínky ledové pisty mít opravdu velmi dobře
připravené lyže, tzn. ostrá hrana tady opravdu pomůže, resp. pro většinu bude podmínkou úspěchu, rozumím tím v
tomto případě kvalitní provedení řezaného oblouku. Pro mne to znamenalo zvládnutí ručního broušení hrany
(samozřejmě s příslušným vybavením) a možnost každovečerního přibroušení. S den jetou lyží (zvláště pak jetá
na umělém a zmrzlém sněhu) už to bude s řezáním oblouků náročnější. Nakonec závodníci při tréninku to
praktikují zrovna tak.
3. „Utáhnout na botách co se dá“, tzn. pokud mají vaše lyžáky nastavitelnou
tvrdost, případně jiné prvky ovlivňující tvrdost ve flexi, pak zvolit na tvrdou pistu nejtvrdší nastavení.
4. Přizpůsobení techniky. Pokud chci udržet lyže na hraně na tvrdé podložce, nezbude mi než zvýšit tlak
na hranu v oblouku oproti méně náročným podmínkám. Pokud tento tlak rozložím na obě lyže, bude tlak na každou
z nich jistě nižší, nežli při výrazně převažujícím zatížení jedné z nich (tady oponuju trochu tvé (tzn.
Jardově) zkušenosti s rozložením váhy na obě lyže, nicméně pokud ti to funguje …). Vyplatí se „přibít“ lyži k
podložce (tlakem do jazyka boty – ve větší míře nežli jindy) při zahájení oblouku a i v průběhu oblouku držet
lyži pod tlakem více, nežli na měkkém.
5. Z výše uvedeného vyplývá, že zvládnout opravdu tvrdou pistu
bude i fyzicky náročnější, zvláště pak, pokud pista ani během dne příliš nezměkne, případně zůstanou velké
ledové „vyšlechtané“ plochy. V tomto případě asi oceníš předsezónní fyzickou přípravu.
6. Zvážení
vlastních schopností. Pokud má pista lehce modro zelenou barvu (zažil jsem kdysi na Tuxu) a tvrdostí připomíná
sklo, bude asi opravdu lépe někde v hospodě.
Začátečník se pak prostě smíří s tím, že v těchto
náročných podmínkách to nějak sešoupe a případně počká, až pista změkne. Nebo se nebo to vykašle a zapadne do
hospody. |
|
|
|
|
|
|
|
|
No to je teda blábol. Tohle snad ani nemůžeš myslet vážně--cit:"jediná technika, kterou lze s jistotou řezat
oblouky na ledě je fun, samozřejmě na vnitřní". A při té tvojí podmínce cit:Podmínkou je ale dostatečně široká
sjezdovka na zavření oblouku a poměrně velká rychlost jízdy", si na ledě asi moc nezajezdíš....
Musím to
napsat, i když v tom někdo může hledat druhé významy: VYMĚŇ KRÁTKÝ A MĚKKÝ MATERIÁL ZA DLOUHÝ A TVRDÝ...... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Jediné, co spolehlivě platí na led, je co největší úhel zahranění! Snad díky tomu, že vnější lyži nelze nikdy
zahranit tak silně jako vnitřní, jediná technika, kterou lze s jistotou řezat oblouky na ledě je fun,
samozřejmě na vnitřní. Podmínkou je ale dostatečně široká sjezdovka na zavření oblouku a poměrně velká
rychlost jízdy, kdy nejsou lyže přetěžovány tlakem směrem ven z oblouku. Pokud je sjezdovka úzká, nelze tuto
techniku plně rozvinout a v otevřeném oblouku dochází ke značnému driftu. Pokud je rychlost jízdy nízká,
odstředivá síla překoná dopřednou složku pohybu a opět dochází k driftu.
Touto technikou lze krájet tvrdý
terén i na nepříliš nabroušených lyžích. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Proč ne, když to funguje? Já jsem taky psal "ev.", tedy v rámci experimentování, co pro dané podmínky funguje
nejvíc. Někdy může být třeba být co nejvíc na vnější, ale někdy třeba ne.
Ještě si uvědomuju, že si
nejsem úplně jistý s tím popisovaným záběrem a povolováním. Ještě o tom zapřemýšlím a něco si dohledám, abych
tu nehlásal bludy. |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
