|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
|
|
|
|
Sorry, nepochopili jsme se. Myslel jsem to tak, že stylem lyžování mám blíž ke slalomu, než obřáku a sjezd mi
nic neříká. A myslím, že carving jako takový je spíš technika do branek, než pro nejrychlejší sešup dolů.
Dávat funcarverům za vzor skicrossaře je FUN. To už tady můžu dávat za vzor styl Glena Plakea, kterého prý
nikdo neviděl zajet čistý carvingový oblouk.. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Na nic se neptám. Byla to síš řečnická otázka. Jen jsem tento text dal sem do diskuse, aby bylo vidět, že se
na netu nechá sehnat dost dobrých informací. Tak kvalitně napsanou formulaci slalomového oblouku jsem d.f.
nikde jinde nečetl ( myslím tím práci nohou od kotníků dolů) . Jinak v tomto materiálu je pěkně popsána i
práce nohou, pánve a trupu. Doporučuju. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pavlosi, já s tím textem žádný zásadní problém nemám, takže nevím proč a na co knkrétně se ptáš. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Prosil bych specifikovat zdroj citace. Neumělé formulace na mě dělají dojem nějaké diplomky (co to proboha je
„technická FORMACE závodníka“? „tlak se různí“) s nedokonalým vycucáním informací z rakouských pramenů (starý
dobrý Müller?). Formulace „výzkum prováděný v Innsbrucku“ je svou neurčitostí ještě komičtější než legendární
telešopinky Horsta Fuchse.
Zcela jistě lze u určitých oblouků v určitém terénu (chybí info, zda by mělo
platit zprůměrovaně pro všechny možné druhy oblouků a všechny sklony svahu, či jen pro některé, resp. jaké)
dospět k uvedeným číslům. Dovedu si ale taky dobře představit oblouky s poměrem jiným, třeba až 90:10. A dost
obtížně si představuju, jak v každém? oblouku se od začátku fáze vedení do jeho střední části (jak dlouho
tohle trvá, když trvání slalomového oblouku také Rakušané časují 0,7 – 0,8 vteřiny?) změní zatížení ze 75:25
na ausgerechnet 55:45.
To, že v zahájení oblouku („začátek“ není terminus technicus), zejména na prudkém
svahu, je vnitřní lyže vynuceně předsunutá, je známé. Naopak na plošším a tam, kde nepotřebuju jít do velkého
náklonu, lze tento „krok“ zredukovat tak, že tlak na vnitřní lyži nemusí být do paty – zejména dojde-li k
popisovanému „silnému nákleku“.
V jízdě působí celá řada proměnných a de facto je v závodní praxi každý
oblouk specificky se odehrávající originál. Kromě jiného závisí i na oblouku předchozím a následujícím, neboť
jízda není množinou izolovaných oblouků a předchozí dění ovlivňuje následující a dokonce i budoucí může
ovlivnit současné.
Chybí mi tady určité zrelativnění předkládaných tvrzení, resp. specifikace.
Jinak ale nezpochybňuju, že typický race-oblouk (ano, i tohle je neurčité) bude zahájen s větším zatížením
vnější lyže s postupným přesunem do vyrovnanějšího poměru. Ani tlak do bříška palce (to je přece typické už
desítky let), ani předozadní vyrovnání obou lyží (přechod z oblouku do oblouku, tzv. základní postavení, jak
jinak – opět klasika) a samozřejmě ani ty přibližně stejné úhly zahranění (ač lze najít i situace jiné) a
přibližně identické trajektorie obou lyží. Takže ještě ten zdroj, pls. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Přidám taky něco . Citace z "TECHNICKÁ FORMACE ZÁVODNÍKA SE ZAMĚŘENÍM NA TOČIVÉ DISCIPLÍNY" - Jan Kvasnička -
2004 , odstavec "ÚLOHA VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ LYŽE V OBLOUKU"
-
" Poměr zatížení vnější a vnitřní lyže je
odhadován v poměru 60 : 40. Zatížení horních hran obou lyží, jak ukazuje výzkum prováděný v Insbrucku je v
poměru 75 : 25 při začátku vedení oblouku a 55 : 45 ve střední části vedení oblouku. Tento tlak však není
rozložen na celé chodidlo, ale různí se v jednotlivých fázích oblouků. V začátku oblouku je tlak na vnější
noze na bříško pod palcem a na vnitřní noze pod patou na malíkové straně společně se silným náklekem. Posléze
přechází tlak do celé délky chodidel a ke konci oblouku se přemisťuje na paty. To umožňuje regulovat tlak a
umisťovat ho buď na jednotlivé části lyže. Obě lyže jsou k podložce ve stejném úhlu a pohybují se přibližně po
stejné geometrické linii. V podélném směru se vnější lyže na konci oblouku dostává na úroveň vnitřní lyže."
Konec citátu.
Co vy na to ? |
|
|
|
|
| komu: Pavel_Elan_SLX |
22.03.2007 |
|
|
|
A já myslel, že taky slalomáři, stejně jako ostatní v alpských disciplinách, se snaží "dostat co nejrychlejc
dolů"???
Jinak věřím, že řada zdejších soudruhů ví, proč jsem z toho kvanta otázek a odpovědí sem do
rubriky "Technika jízdy" vybral právě tuto. |
|
|
|
|
|
|
|
|
No každému soudruhovi podle jeho chuti, že ano?
Taky řekl, že má lyže 193 cm dlouhé. Já si beru spíš
vzor ze slalomářů. To mě baví víc, než se snažit dostat co nejrychlejc dolů, jako u skicrossu. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Z dnešního online.rozhovoru na iDnes:
http://sport.idnes.cz/odpovedi.asp?t=KRAUS6
"OTÁZKA: (
Ondra K. ) Když jdeš do oblouku, spoléháš se hodně na vnější lyži, nebo hraníš oběma lyžema tak napůl? Snažím
se hodně jezdit na vnitřní lyži (v oblouku) - je to tak OK?
ODPOVĚĎ: ( 22.03.2007 10:27 ) Snažím se, aby
vnější lyže byla zatížena trochu více, ale vnitřní musí přesně kopírovat vnější." |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
