|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
| komu: koho to zajímá + Dan |
27.01.2007 |
|
|
|
Měl jsem teď půjčenou Sporten 06GS soft, bohužel tu nejkratší, ale ostrou a nepodranou. Přítulné kotě do
panující vaty na sjezdovce, zatáčí na pětníku, dcera si myslí, že je to povedená a ovladatelná lyže i pro malé
rychlosti, jen tam těch "zatáček holt udělám polovinu". Dala jí přednost před kratšími AHV 03!
Reálně
použitelný poloměr odhaduji někam kolem 16-17 m, dobré vedení, dobře se na nich skáče. Někde si ještě prubnu
delší a tvrdší variantu pro chlapy, jinak jsou to prima sportovní lyže pro dámy a juniory.
AHV03 jsou
odhadem někde kolem Spideru, k nové desce Sporten mám výhrady týkající se plastových koncovek a nastavování
velikosti. Lyži uškodilo (nejen podle mne) krotké broušení - odhaduji 1° bočně místo mírně většího. Na hranu
se jí moc nechce, ale to bych od sportovní lyže z předváděcí kolekce docela čekal.
Můj fanatický syn
jezdil na Phantom Race 108 (po Lusti JT100): sportovní lyže, dobře vychovaná, žádná brutalita, jenom oblouky a
rychlost. Divím se, že je Dan neprodává, protože na takovýchto lyžích se dá vyrůst v lyžaře. Už jenom skluzem
je to něco úplně jiného, než běžné dětské lyže. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Konečně napadl sníh a začala tuzemská sezona.
Šárka jezdí ve Svěťáku na bednu.
Za chvíli začne MS a
za týden je ISPO s novými lyžemi.
Máme dobrý skicrossaře.
Nejtlustší SNOW už měl skoro 200 stránek.
Dozvídáme se o pohodě v Interski.
Na Carvu se propagují i obřačky a dokonce superobřačky.
Pochvala od Járy.
Nebýt tý blbý zimy, napíšu, že to nikdy nebylo lepší :-) |
|
|
|
|
| komu: flendrs a všichni |
27.01.2007 |
|
|
|
| Skutečně hezká diskuse sportovních lyžařů koketujících s RACE, kterou Ivan obohatil pohledem závodníka+trenéra
a která díky tomu rozhodně pomůže a líp zorientuje vyspělé sportovní lyžaře při té náročné změně - přechodu
k RACE= závodění. Jo, takhle to má vypadat - blahopřeju a dávám sem odkaz ;-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Slušná přestřelka
Ačkoliv asi zapadám do kolonky "vyspělý sportovní lyžař" (občas :-)), tak v brankách
často to "vyspělý" a někdy i "lyžař" postrádám. Je mi jasný, že trénink ničím nahradit nelze. Teď aspoň budu
předem odhadovat "shaping" koryt a pokoušet se jich využít. Snad se někdy s koryty skamarádím. Amen |
|
|
|
|
|
|
|
|
S tím naleháváním na vnitřní a odjížděním vnější vídám bojovat spoustu děcek. Ale když přijde na lámání
chleba, jako v situaci, kterou jsme rozebírali, není vnější x vnitřní otázkou volby nebo osobní preference
jako u volného ježdění na vhodně carvingovém svahu, nýbrž záležitostí fyziky, biomechaniky a možností lidského
těla.
Jasně, že nikdo nejedeme 4g, to jen takové hodnoty byly ve vrcholovém lyžování změřené. Taky na 4g
nemáme nohy, a tak i míň vyžaduje takové zapojení těla, které síly v GS oblouku co nejlépe unesou. Jinak
řečeno, v „race“ technice a navíc v GS prostě tu vnější neošidíme.
Občasné záchranné, krizové apod.
klamršvunky a jiné akce na vnitřní, stejně jako proměnlivé zatěžování obou lyží v různých fázích oblouku, jsou
jiná věc, ale tohle je zkrátka a dobře jedna z hlavních „basics“.
Potěšilo mě v rozhovoru se Stenmarkem v
prosincovém Skimagazínu: „Technika, myslím tedy její základy, jsou pořád stejné. Lyžování bude vždycky o
rovnováze, o ideálním postavení ve středu lyže, stále je potřeba více zatěžovat spodní lyži a dynamicky
přenášet váhu...“ |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ono to někdy je dost těžké popsat. Jelikož my amatéři nemáme zažitou techniku jako závodníci, tak alespoň ke
korekci těch největších chyb se snažíme řídit programově. Samozřejmě potom v konkrétní vypjaté situaci se
skutečné zatížení lyže a to co si myslím, může dost lišit. 4G asi nedělám a bez dostatečného zatížení vnější
se tam skutečně udržet nedá, ale až budu v tom slalomu tak si na tohle vzpomenu zjistím a zkoriguju. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Sorry, samozřejmě mělo být:
"Pokud jde o údajné zatěžování VNITŘNÍ lyže více..." |
|
|
|
|
|
|
|
|
S těmito tratěmi mám sice jen letmou zkušenost před řadou let, ale i tak jsem o jejich korytech psal, že:
„Jako pomoc a opora při jízdě proto mohou sloužit jen omezeně a někdy jsou naopak zavádějící“ a
„bude
leckdy vhodnější snažit se jet stopu svou správnou.“
Pokud jde o údajné zatěžování vnější lyže více „v
obtížnějších GS“ a „při velkém náklonu“, nevidím šanci, že by někdo mohl dokázat programově držet zatížení až
dejme tomu 4g na tak pokrčené vnitřní noze, jak se takové oblouky projíždějí. Jestliže máš vnější lyži „už
hodně stranou“, pak je to špatně, zřejmě ti kvůli nedostatečnému zatížení „nůžkově“ odjíždí ven. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Souhlas jen několik poznámek. Pokud se bavíme o těch veřejných GS, tak mám tu zkušenost pokud možno vnější
stěnu koryta nevyužívat ani když je najeto dobře, protože je hrbolaté, neodpovídá přesně směru, lyže jde na
skluznici a tím je hrana nefunkční což má za následek nestabilitu a ztátu rychlosti. Vždy se snažím jet na
vlastních hranách a radši to vezmu o něco blíž k tyči a napálím ji vytočeným ramenem. Co se týká zatížení lyží
vím že se píše víc zatěžovat tu vnější, ale mě se prostě lépe osvědčuje hlavně v obtížnějších GS spíš jít víc
na tu vnitřní, při velkém náklonu jí mám blíž těžišti a mohu jí lépe kontrolovat, ta vnější je kolikrát už
hodně stranou. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Pánové, napřed dvě prosby.
1. přesunout toto téma do „technika jízdy“, kam od začátku patří.
2.
říkat tomu běžným „koryta“ a ne „korýtka“ (to druhé jsem v životě neslyšel).
Vycházím z toho, že se
bavíme o korytech vyjetých v typických slalomech vytýčených pro veřejnost, tedy jakýchsi lehce atypických,
vesměs poměrně lehkých obřáčcích. Jejich prvním problémem bývá Milanem již zmíněné špatné najetí (pozdě),
které se dalšími jízdami zvýrazňuje. Druhým rozplizlost, protože koryta vyjíždějí lyžaři velmi nevyrovnané
úrovně a se zcela rozdílnými lyžemi. Jako pomoc a opora při jízdě proto mohou sloužit jen omezeně a někdy jsou
naopak zavádějící.
Obecně lze odpovědět ANO, jako vodicí tobogán koryta využívat nejenom lze, ale mnohdy
je to dokonce nezbytné, neboť správně najetým se rozumně nelze vyhnout.
Pro takovou situaci v GS platí
především
- včasné zahájení oblouku, aby jezdec už do koryta najížděl v jeho směru
- dostatek váhy
na vnější lyži, neboť ve vzniklém tobogánu se budu opírat o jeho vnější stěnu a tedy i svou vnější lyži
-
včasné dostatečné umístění těžiště uvnitř oblouku, odpovídající odstředivé síle, které budu muset při průjezdu
korytem čelit, resp. kterou budu využívat. Při opoře o stěnu koryta vlastně nejedu po zahraněné lyži, nýbrž po
ploše. Jsem proto schopen udržet značnou rychlost bez rizika „utržení“ lyže, a tedy pracovat s velkou
odstředivou silou. (To je současně výhoda i nevýhoda.)
(Trochu složitější je to ve slalomu, kde v
extrémním případě na sebe koryta rychle navazují s „vrcholem“ mezi nimi, a taková jízda se až blíží jízdě v
boulích. To ale není předmětem diskuse.)
V praxi „mincovních“ slalomů ale půjde většinou o kompromis mezi
ideální linií a tím, co už je v trati najeto. Obávám se, že ideální linie bude většinou jiná. Pokud není trať
vyloženě silně rozježděná (za takovou bych ale neplatil a hnal provozovatele, ať přestaví), bude leckdy
vhodnější snažit se jet stopu svou správnou. Trochu se divím popisovanému „snažím se jet úplně u tyče. Jenže
tam už je to čistej led“. Očekával bych, že k tyči se typičtí uživatelé takových slalomů nedostanou, točí až
pod ní, takže při dostatečném nadjetí bude právě těsně u tyče sníh dobrý. Akorát v obřáku těsně u té tyče jet
nemůžeš...
Jako výborný nácvik bych doporučil projet si párkrát takovou vyjetou trať hned poté, co někde
závodníci skončí trénink. Už nepřekážejí tyče, ale tobogán s koryty – najetými plusminus správně - je ještě
dobře patrný. A ještě vydatnější cvičení je to po slalomu. |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
