|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
|
|
|
|
Opravuji: nebude to prý rozbor čili analýza, nýbrž "luštěnka" či dokonce "luštěna".
K tomu též
zajímavé:
"Nechci Vam nijako radit, ani kritizovat, ale kdyz se objektivne podivate na vasi fotogalerii
(skoro same fotky z hospody ap...) tak FUN fotky jsou daleko lepsi, pokud jde o lyzovani. Nerikam, ze jsou
technicky bez chyby, ale jsou realne a velmi poucne. Mozna kdyby jste se v zime pak sami vyfotili a pustili to
na web tak by vase kredo urcite stouplo. Oficialne nekonfrontujete, ale prece jenom!!!Nezavisly pohled z
venku!!!"
(z příspěvku od: Jan Brzezina / brzezinaj@yahoo.com) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Na Sněžce už padal sníh, v Tatrách nahoře leží nový, a tak se asi už brzy lyžaři začnou rozpomínat, že taky
jsou nějaký ski.
Možná i v rámci toho se chystá "u sousedů" analýza některých zdejších obrázků. Dokonce
by měla obsahovat odhalení překvápka:
CIT: "... a našel jsem tam v některých případech fakt pěkný FUN.
Koukněte na něj taky a naschvál, jestli vás při zvětšení obrázku překvapí to, co mě…:))...", a CIT: "Fakt
tam najdete vedle sebe sekvence fotek hezkého FUN a po zvětšení někdy čeká docela překvápko."
(Snad se
neodhalí, že kluci jsou vlastně holky a naopak :-)))
Sympatický je, že se kolegové programově hlásí k
nekonfrontaci, CIT: "... se doufám shodneme na tom, že tady v nové sezoně žádné konfrontace nechceme… FUN je
pro nás občas pohyb na příliš tenkém ledě, proto bych byla ráda, abychom vše vždy udrželi v odborné a
nekonfliktní rovině."
Tak se těšme/-te. Lyžaři se sice hádají odedávna, ale třeba se nakonec přece
podaří hádat gentlemansky - což bych nazval věcnou diskusí. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tohle vzácné názorové souznění, skoro selanka, kdy jeden druhému (a naopak) najednou snad ani nepřipadá jako
tak úplnej blbec, by asi bylo vhodnou tečkou za sezonou. |
|
|
|
|
|
|
|
|
RE Ivan: “Za důležité rovněž považuju, aby si lyžař účelně se uchýlivší k něčemu jinému než řezání
(tedy ke smyku či driftu) nepřipadal provinile či méněcenně. Stejně jako se Miller veřejně "přizná" k tomu,
jak podle situace někdy část oblouků záměrně neřeže, a je za toto své taktické pojetí chválen až
obdivován.“
Jasně, každý máme svůj PCL a Bodie ho má proti běžným lyžařům i soupeřům asi hodně
vysoko, přesto občas „rozumě přismýkne“, než by vyletěl z tratě. Tyto stránky jsou hodně zaměřeny na čisté
vyřezávání, protože euforické pocity z čistého vyříznutí oblouku nenajdeme při žádném“přismýkávání“ a myslím,
že právě proto se všichni snažíme posouvat svůj PCL stále výš. Přesto věřím, že každý z autorů i
diskutujících má dost rozumu, aby nahlédl, že všichni máme nějakou hranici podmínek, kdy už soustava
„lyžař-výzbroj“ na čisté vyřezáváni nestačí a kdy přejít z „CARVINGU“ do „AKTIVNÍHO DRIFTOVÁNÍ“ či ke
„KLASICKÝM SMYKOVÝM OBLOUKŮM“ není žádný neúspěch či ostuda. Umění vhodně a plynule přecházet mezi těmito
způsoby zatáčení, naopak ukazuje na vysokou kvalitu lyžaře i jeho pedagoga. Tím bych to za sebe rád
ukončil..:) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Na carvingovém fóru prosazujícím "čistou cestu" opravdu nebude smýkání ani přismýkávání tím správným šálkem
kávy, byť zdejší ideologové zcela nedávno velmi žádoucně zdůraznili legitimnost a užitečnost jakéhokoliv
manévru, který přispěje k bezpečnosti jízdy a/nebo odvrácení hrozící krizové situace.
Pro lyžaře nějak
spojené se závodním lyžováním ale smyk nemůže být úplně odepsaným tématem, neboť se některými jeho formami ve
vrcholovém lyžování při současném stavění tratí dost často řeší problém, jak při rychlostech dosahovaných na
hraně co nejefektivněji (a tedy s minimálními časovými ztrátami a zvládnutelně) udržet žádoucí linii.
Naopak déledobější záměrné přismýkávání (gesteurte Schwünge, skarving, karvosmyk, aktivní drifting,...) je v
závodním lyžování, na rozdíl od běžné praxe, nežádoucí a pro mě z tohoto hlediska skutečně nezajímavé.
Což samozřejmě neznamená, že by pro určité lyžaře a pro určité podmínky, a tedy i obecně, nebylo důležité.
Za důležité rovněž považuju, aby si lyžař účelně se uchýlivší k něčemu jinému než řezání (tedy ke smyku
či driftu) nepřipadal provinile či méněcenně.
Stejně jako se Miller veřejně "přizná" k tomu, jak podle
situace někdy část oblouků záměrně neřeže, a je za toto své taktické pojetí chválen až obdivován. |
|
|
|
|
|
|
|
|
OK, tomu dobře rozumím, jenže sám si to bohužel tak snadno dovolit nemůžu. Máme-li školit seriozně a kvalitně,
musíme školit komplexního pedagoga = vyjma „carvingu“, také různé formy „smykingu“ - do kterého patří jak
„klasika“ tak moderní „a.drifting“ a potřebujeme k tomu jasné a průhledné pojmy. Musím se nějak vyrovnat s
otázkami účastníků-kolegů, proč do úrovně základních oblouků
„APUL“ - školí a učí B2 + A1(jen v
individuální výuce),
„SLČR“ - školí a učí B1 + A1
„FTVS“ - školí a učí A1+B1+B2,
„CARV.CZ“ - doporučuje jen A1 (a pouze přes průpravná cvičení)
„SAPUL“, „rakušáci“ i
mnozí „další“ - doplňují klasiku B2 „přímější“ B1
a jak se v tom má kdo vyznat a co je správně.
Navíc vzniká guláš při cíleném „přismýkávání“ – pro jedny to ještě je carving, zatímco pro druhé ne - ale zas
neumí tu linii výstižně nazvat a oddělit ji od „carvingu“ a „klasického smykingu“. Z tohohle guláše pak
vznikají pro „moderní smykovou linii B1“ nesmyslné názvy jako „klasika“ či „výuka carvingu přes klasiku“,
čímž se tahle „moderní smyková linie“ míchá do opravdové „klasiky“, která se ovšem jede úplně jinou technikou.
Chápu, že člověk zabývající se především vyřezáváním má na práci jiné zajímavé věci, než se babrat
se smykovými oblouky a liniemi. V české i světové výuce však tyhle dvě rozlišné techniky smýkání existují a
tak jejich systémové pojednání je pro pedagogy nezbytné, pokud v tom nemá být stejný guláš jako teď. Ten
guláš mi fakt vadí, podobně jako netolerance k individuálním metodickým schématům (viz výše), která legitimně
odrážejí historii, podmínky a zájmy jednotlivých organizací a jejich klientů. Takže právě systémové pojednání
by snad nakonec mohlo vést k vzájemnému pochopení a toleranci, což nutně nemusí vést ke skončení debaty –
naopak. Chápu ale, že tady to není „superstárový šálek kávy“ a že ani Ivana vědomé smýkání/přismýkávání moc
nebere. Ostatně mě na lyžích taky ne…ty pocity jsou úplně jiné a o to víc nechci, aby se cílené
přismýkávání (byť potřebné) systémově míchalo do vyřezávání - tomu byste tady mohli rozumět… |
|
|
|
|
|
|
|
|
Já jsem coby nevidící trumbera docela spokojenej, že to, co jsem vlastníma očima viděl a vypozoroval, není
blud, protože je to popsané a zpracované i v literatuře odborné. Že jsem to neznal či nečetl, mi nevadí,
protože, upřímně řečeno, mám PRO SEBE mnohem zajímavější věci než teorii okolo smýkání.
Jinak vidím, že
s nástupem května forum takřka chcíplo, takže je asi čas utlumit či zastavit psaní, které začíná jít "do
luftu".
Což není výtka - chápu, že jen málokdo se živí lyžemi i přes léto. |
|
|
|
|
| komu: ivan a všichni |
05.05.2005 |
|
|
|
:-)...tak, tak Ivane. Skutečně to ( cit. Tvůj text ): " ….jako známý trumbera, který nevidí či
nechce vidět, všechno chápu(eš) blbě (!)..."
:-I
AD1… Vedle „klasických“
smykových oblouků existují opravdu už dlouho „moderní“ smykové oblouky a jejich technika je také dlouho
popsána v učebních textech v biomechanice i technice (v přívratném postavení lyží). Stejně tak je tam popsána
technika několika forem finálních „klasických smykových oblouků“ = snožné oblouky, oblouky s přibržděním, s
přeskokem…
AD2... Ty klasické se opravdu zahajují tradičně „na odlehčených lyžích“, zatímco ty moderní se
zahajují „na zatížených“ a právě tím se liší. „Oblouk s přibrzděním“ je jen jedna z několika forem „klasických
smykových oblouků“ milý trumbero!..:))..
AD3…Dnes už opravdu běžně vidíme lidi smýkat, aniž by výrazně
odlehčovali lyže a transportovali tak moc velké hmotnosti těla, tak jak se to dělá u klasických smykových
oblouků! Moderní forma smykových oblouků ty transporty zmenšuje – jak se tam opakovaně píše.
AD4….
„Klasický princip zatáčení s nadlehčením“ se opravdu HODÍ do náročných podmínek volného terénu a do hlubokého
sněhu...“, zvláště když je terén hodně náročný a sníh hodně hluboký, takže to tam „moderní technikou“
neustálého tlaku do vnitřních hran jde ztuha a nadlehčení lyží spojené s rotačním principem dost pomůže –
právě díky tomu výraznému nadlehčení spojenému s „impulsem velkých hmotností“…
Kdo chce vidět a
chápat, přečte témata I. – V. (z 1. – 3.5.2005) včetně úvodu a pochopí. Najde tam ostatně jako jednu z
legitimních a progresivních přímých metod i metodu z CD carv.cz…ten, kdo nechce…
:-)… Ale
jestli je to jak si myslím, tak to částečně chápeš a jen provokuješ. Takže dík za ten objektivní úvod k
pojmu „aktivní drifting“ cit. Ivana: “…za sebe mohu jenom zopakovat, že mě nijak neuráží a že
rozhodně může posloužit. Nakonec můžu být jen rád, že tento způsob jízdy, který jsem loni v červnu především
pod dojmem shlédnutí rakouského „Carven“ do tehdejší diskuse vnesl, se dočkává odpovídající pozornosti a
systémového pojednání…. Jára zas může všechny ujistit, že psát o něm můžou pod jakýmkoliv názvem a pokud
bude výstižnější, tak se tomu rádi přizpůsobíme… |
|
|
|
|
| komu: všem hloupým alespoň tak jako já |
04.05.2005 |
|
|
|
Jak jsem tak vysledoval fungování Skiplus, je načase akceptovat „aktivní drifting“ coby terminus technicus
této skupiny učitelů lyžování. Jak to jednou Pl. takto popsal, už to nejspíš bude: litera scripta manet
(napsané zůstává).
Všem, co se někdy v budoucnu budou chtít zapojit do „diskuse“ na carver.cz, vřele
doporučuju tento prvek si nastudovat a tím snížit riziko, že budou někdy platit za neználky, kteří tento
všeobecně uznávaný pojem neovládají.
Za sebe mohu jenom zopakovat, že mě nijak neuráží a že rozhodně může
posloužit. Nakonec můžu být jen rád, že tento způsob jízdy, který jsem loni v červnu především pod dojmem
shlédnutí rakouského „Carven“ do tehdejší diskuse vnesl, se dočkává odpovídající pozornosti a systémového
pojednání.
Mám ale pár nejasností ohledně smýkání.
1. Neustále se hovoří o „klasických“ smykových
obloucích. Existují tedy i „ne(o)klasické“, „moderní“, „new-school“? Pakliže ne, proč ono „klasické“? Pakliže
ano, proč se nikdy nepojednávají?
2. Uvádí se, že se provozují „na odlehčených lyžích“. Copak ale na to,
abych jel s lyžemi ve smyku, je musím odlehčovat? Když potřebuju přibrzdit až zastavit, dostávám je do smyku,
ale nic neodlehčuju, protože pak by brzdění bylo méně účinné. (Teorie má pro tohle možná vyhrazený „oblouk s
přibrzděním“ – to ale já trouba nevím...)
V loňské diskusi jsem rozvinul čísi (havran? noshaq?) chytrý
postřeh v tom smyslu, že „carving“, „karvosmyk“ i „smyk“ střídám podle okolností a potřeby:
- v bránách
nebo volně naplno jedu (podle možností atd.) co nejlíp po hraně
- když svážím pár tyčí nebo prohlížím
trať, neřežu, nýbrž jedu s mírným smýkáním (karvosmyk, aktivní drifting)
- když svážím skoro 30kilový
balík tyčí, navíc svahem, rozbitým řadou koryt, nejde mi o lyžování, ale o to, abych ho dovezl, kam mám, a
neudělal si přitom nic se zády. Žádný carving ani drifting, ale opatrná jízda s převahou smýkání. Rozhodně ale
pod váhou toho balíku lyže nijak „neodlehčuju“, prostě volím úhel zahranění tak malý, že mi to podle potřeby
smýká.
Taky žádné velké transporty hmotností (kromě těch tyčí) při tom neprovozuju.
3. Jak to tedy s
tím smýkáním je? Taky jste už viděli lidi smýkat, aniž by výrazně odlehčovali lyže a transportovali velké
hmotnosti těla? Nebo to jenom jako známý trumbera, který nevidí či nechce vidět, všechno chápu blbě?
4.
CIT: „klasický princip zatáčení s nadlehčením se hodí do náročných podmínek volného terénu a do hlubokého
sněhu...“ (kdo chce celý kontext, z něhož podle svého mrzkého zvyku opět hanebně vytrhávám, viz
http://www.gbook.cz/kniha.asp?id=8734 2/5/2005 10:39:49).
Do hlubokáče se dotávám jen výjimečně, ale
přemýšlím, jestli se v něm na dnešních lyžích (a nemusí to být speciálky přes 100 mm) opravdu jezdí „klasika s
nadlehčením“, případně PROČ v něm jezdit takto?
5. vážně nevážně (je jaro): možná by bylo fajn
vedle „českého“ driftingu (CIT: „pojem „active drifitng“ = „aktivní drifting“ je složen ze dvou českých slov“
– kontext: tamtéž, 1/5 17:03:38) uchopit i žertovně používaný „smyčink“, smyking“ (např. tamtéž, 3/5 10:45:17)
a zavést jej v podobě „smytching“.
Triáda „carving“ – „drifting“ – „smytching“ by tak byla sympaticky
kompletní.
Pro cizinu je sice „smytching“ slovem tzv. nemotivovaným, ale zase by se tam mohl ujmout třeba
tento SSS neboli Ski School Song:
My teacher is bitchin´
That I´m still smytchin´
Drop
your fu**in´ liftin´
Get to active driftin´!
(Copyright Ivan Sosna 2005
Howgh. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Já bych se moc nezaměřoval na to, co měl Viktor na mysli, protože by z toho vzniklo neúnosně složité a asi i
méně záživné téma. Kdo to vážně chce do detailu a má na to anglicky, dostal zde link.
Jen pro ilustraci:
šlo o 3 lyžaře, z nichž dva jedou pomaleji než onen třetí. Mají jiné lyže (K2 se 64, resp. 68 mm versus Metron
B5 se 76 mm), jeden z těch dvou je lyžařka skoro dvakrát lehčí než autor příspěvku, nakonec se ukáže (post
98), že autor nejede technicky tak dobře jako ti dva, jedou spíše takovou vlnovku s vyjížděním jen 1-2 stopy
od spádnice (čemuž říkají "relatively short turns in a basically banana shape", tedy málo zavírané o mírném
zakřivení a la banán - zde totiž nemyslí oním "banana shape" pozici lyžaře se zalomením/angulací, nýbrž tvar
oblouku)...
Neboli je tam řada faktorů ve hře, takže je to skutečně třeba číst podrobně.
Je přitom
zřejmé, že z faktorů 1. technika jízdy, 2. hmotnost lyžaře a 3. lyže bude zjevně 1. nejdůležitější, i když by
se pro úplnost musely uvažovat i 2. a 3.
Velmi precizně a IMO vyčerpávajícně je to pojednané na epicski.
Nicméně si myslím, že to tady nemusíme probírat do detailu, pakliže si z toho vezmeme tu základní
výchozí situaci, jak to pojal Mirek.
S tím, co napsal, NAPROSTO SOUHLASÍM! Je to sice zestručnělé úměrně
charakteru tohoto webu a věnovanému prostoru (což je jedině dobře), ale IMHO to plně odpovídá.
(Ve hře
jsou ještě další prvky jako rozložení zatížení mezi obě lyže, plynulost dávkování tlaku a v důsledku toho
konstatní rychlost v průběhu oblouku, jež přispívá k pocitu "kontroly" rychlosti, ale to už se dostáváme do
složitostí, jimiž by asi málokdo, navíc v tomto počasí a období roku, byl ochoten prokousávat.)
Zejména
proto jsem se pokusil nadirigovat diskusi k tomu základnímu, co si každý dovede představit, neboli předozadní
rovnováze. |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
