|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
| komu: ivan, dan |
28.04.2005 |
|
|
|
| Kdybych tušil, co se na obou webech rozpoutá, tak bych se raději blbě neptal, ale já si fakt nebyl jistý, zda
mi neunikl nějaký šikovný "fígl". Z toho všeho bych snad měl jeden nápad pro Dana - co kdyby na novém CD
byla i kapitola brždění s ukázkou nejen čistého vyjíždění do protisvahu, ale i ostatních forem, přitom je by
mi bylo celkem jedno, jak kterou metodu nazve. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Já když jsem zjistil, že na "active drifting" to odchytává samostatně se vyskytující "active", jsem to
hned vzdal.
Uvažoval jsem o tom, položit dotaz, zda a co to komu říká, ale pak už jsem na to neměl síly.
Taky si neuvědomuju, že bych tohle spojení vídal či slýchal, a nakonec jsi to tak rozhodně rozmázl, že jsem to
nechal bez ptaní.
Akorát jsem ještě mrknul na PSIA SKIING CONCEPTS – ALPINE TEAM TRAINING – 2004-05, ale
tam nic takového taky není.
Já jinak ke svýmu životu ani lyžování šikovnou nálepku pro toto nepotřebuju a
stačí mi, když zaregistruju, na čem se zdejší relevantní autority usnesly. |
|
|
|
|
|
|
|
|
:)) No mě napadlo přesně to samé ale stálo mi to zato se prokousat, ani to nebylo tak těžké. Těžko uvěřit že
na vyhledávání světové fráze " active drifting" jsem dostal tuhle odpověď - Sorry - no matches. Please try
some different terms. Za to samotných active a driftingu spoustu.
Jsem jen "silent reader" než se tím
prokoušu tak už fakt nemam sílu něco psat. |
|
|
|
|
|
|
|
|
No jo, s tím začali minulou středu a když jsem se v pondělí vrátil z hor, objevil jsem to tam už se 4 stranami
příspěvků. Včera před půlnocí jsem odpadl u post 76 (P-man). Není to ale úplně totéž jako zdejší "jak brzdit
na hraně".
Vidím, že čteme stejný věci, a tak i víme, jak moc či spíš málo se s pojmem "drifting"
operuje. Dokonce jsem si "drift" a "drifting" nechal projet Search function, ale to prokousávání mi
nestálo za to.
Jsi tam Supporter, Member nebo jenom "silent reader"? |
|
|
|
|
|
|
|
|
No ja bych jenom dodal že asi ne jonom na těhle dvou webech. Nejdiskutovanější téma na Barking Bear je
"Carving speed control" týká se toho samého a jdou vícemeně k věci. Jenom stručně jak zní otázka.
Jak
to že někdo dokáže jet, celou dobu řezat blízko spádnice, a přitom stále držet rychlost a jiný v té samé stopě
zrychluje a strácí kontrolu... přeloženo hodně volně.
Asi zajímavější téma pro tenhle web.
Odpovědi najdete na http://forums.epicski.com/showthread.php?t=26995 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Duben se zdá být na obou webech (díky šikovnému dotazu „Jardy“) ve znamení tématu „jak regulovat rychlost v
jízdě na hraně“. Je to samozřejmě závažné téma, nicméně jsem žasnul, jak se taková jednoduchá věc jako
přibrzdění dá pojmout komplikovaně.
Žasl a bavil jsem se jsem kupodivu ani ne tady, kde by se to při
koncentraci více či méně poučených a zatvrzelých laiků dalo očekávat, nábrž spíše „u sousedů“.
IMHO: jedu
či se snažím jet (co nejvíc) po hraně a když už je to příliš, přibrzdím, případně zastavím. Jak? Podle gusta,
naturelu, chuti, schopností, okolností: smykem, přismýknutím, brakáží, pluhem... – copak na tom tak záleží?
Podstatné v praxi přece je ta vlastní jízda po hraně, ne ony regulační okamžiky „mezi“. (Letos 11/1 si v možná
nejtěžším obřáku SP v Adelbodenu vítězný Blardone šikovně připlužil...)
Bavil jsem se, jak si někteří
fetišisti čisté brázdy (ideově snad zaštítění věhlasnou maršíkovou definicí, co je carving), radši dají do
huby, než by si zadali přibrzděním, „aby si nepokazili zážitky“, „nepřipadali při tom jako kašpar“ a aby si
„"nepošpinili pověst skvělého carvera" nějakým trapným přismýknutím,“ jak ironicky podotýká rozumná Marcela.
Ta navíc prorocky dodává: „Bránila bych extremistům typu: Nejsi "carver" pokud v řezaném oblouku přibrzdíš
"smykem"?! :-(( Naopak! Umíš lyžovat a navíc umíš na kopci i myslet!“ (Když neumíš, třeba si holt naštípneš
žebra...)
A taky jsem se bavil, jak se „velmi zkušení učitelé“ ptají, jak mají zastavit na
(„turistických“) Racetigerech, jestli prý 360kou, protože jim nejdou do smyku. (Tak takovýho učitele bych si
tedy určitě zaplatil... Nebo že by to byla zase hlavně póza, aby ukázali, jaký jsou „carveři“?)
Proboha
nehledejte na tom, co se tady servírovalo coby „aktivní drifting“ a není nic jiného než ne úplně „čistá“ jízda
po hraně, pro sebe a pro praxi žádnou vědu. Každý z nás takhle nějak už mockrát jel – v terénu, s batohem, s
dítětem nebo pomalejší slečnou, takhle svážím tyče a takhle podobně se dělají oblouky při prohlídce trati (za
„závodní“ jízdu by hrozila diskvalifikace). |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ha ha. Takhle to dopadá, když se český nedouk pokusí stát „světovým“ a nemá na to.
Škoda, že si Pluskal
z informací od Breziny, po kterých tak dychtivě chňapl, nevzal k srdci i toto jeho varování: „domnívám se, že
tady se asi nikdy pořadně neshodnete, protože v momentě kdy si každý z Vás vytvoří pro dané termíny svoji
definici, tak asi těžko najdete společnou řeč. A pojem „Drifting“ je velice zrádný, mnohokrát se o tom
diskutovalo na různých met. komisích a jednomyslné srozumění nikdy nepadlo...“
Jako dohodnutou nálepku
lze samozřejmě uvnitř určité homogenní skupiny takřka cokoliv, pro mě za mě třeba pecking, necking nebo
fu**ing. (Nakonec Rakušáci si „carven“ na rozdíl od „zbytku světa“ taky pojali nejenom jako (teoreticky) čisté
vyřezávání („geschnitten“ či módně „gecarvt“), nýbrž pod něj zahrnují i oblouk s určitým podílem „odstředivého
smýkání“ využívající nicméně geometrie lyží („gesteuert“. Jiné používané termíny znám např. "scarve" či
"brushed carve", oba ale opět „interní“, ne všeobecně platné).
Je skutečně komické velkohubě hlásat,
že ta mnou používaná nálepka (active drifting apod., btw není nad to, když se Čecháček snaží o co
„nejangličtější“ podobu, přitom ale neumí napsat správně ani „skidding“ či „slipping) je všeobecně uznávaný a
používaný mezinárodní termín.
„Nesnažit se zavádět a používat nějaké české "pseudo termíny" o kterých
si myslíš že jsou světové“ – to je naprosto přesné, Viktore.
Přijde mi zábavné, jak geneze „driftingu“
započala na Carverovi 6/4 a že už o tři týdny později to autor těchto termínů nevydržel a musel se s touto
úžasností pochlubit i zde, na konkurenčním a dlouho ignorovaném webu.
P.S. pro úplnost: „karvosmyk“ byl
můj lehce nevážný a skutečně pracovní termín, vlastně „reverzní“ kalk z anglického „scarve“ („skidded carve“,
termín tuším by Peter Keelty). Pokud bych vyšel z „gesteuert“, uvažoval bych třeba o „řízeném přismýkávání“,
to ovšem nezní tak světově a odbornicky jako „active drifting“ :-)))
Tohle hledání českého názvu pro
jízdu v oblouku, kdy nejedu klasickou smykovou jízdu, ale ani se programově nenervuju kvůli udržení „čisté
brázdy“ (jo, třeba i za cenu rozbité tlamy) sem ale asi opravdu nepatří.
Viktore, díky. Napsal jsi mnohé
z toho, co bych měl chuť napsat i já, kdyby mi Pluskal stál za to. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Myslím, že 90% čtenářů tohohle fóra by více než diskuse o správném názvu pomohl detailní popis provedení
aktivního driftingu ve všech jeho fázích, je asi důležitější ho umět provést na svahu a nikde se nerozmáznout,
než znát správný název a skončit v gipsu :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Chtěl bych poděkovat Danovi, že přetrpěl diskuzi o názvu něčeho, co není „šálkem kávy“ těchto stránek a nic
nemazal. Do diskuse jsem vstoupil proto, že mezi „carvingem“ a jakýmkoliv cíleným „přismýkáváním“ vidím
ZÁSADNÍ ROZDÍL , myslím si, že „cílené přismýkávání“ se s pojmem carving nemá spojovat a měl jsem
pocit, že tenhle názor by zde neměl být konfliktní-právě naopak. Téma se však zvrhlo v hledání názvu pro linii
výuky, která sem spíš nepatří=zde se jde důsledně přímo. Najít tu linii vhodný název považuji sice za
důležité, aby se pojem carving nezamlžoval, ale o tom můžeme diskutovat jinde. Takže můj názor je tučně, dík a
čau. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Hele Viktore, ty to obecně okecáváš a to není důstojné kvalifikovaného pedagoga. Oba víme, že k paralelním
obloukům vedou tři základní cesty.
A -přímá
…A1=tlak do hran s čistým řezáním+aktivním vedením
lyží=“carving“
B -smyková
…B1=tlak do hran s cíleným driftováním+aktivním vedením lyží=“?“
…B2=klasická smyková s nadlehčením+rotací=“klasická smyková“
Obě cesty B - využívají pluh a přívrat.
Přímá cesta A - vlnovku respektive cvičení, která jsou na Danovu CD. Cesta B1 není nic nového, známe a
používáme jí už přes 20 let, takže z toho nedělej kovbojku, že by se něco furt měnilo. Cestu B1 jsme dlouho
vnímali jen jako alternativní (delší) cestu ke carvingu přes pluh a přívrat. Vývoj ukázal, že má i své logické
a účelné vyústění v paralelním postavení lyží = stejná technika jako carving, ale jiný cíl – cílené driftování
lyží=dobrá regulace rychlosti. Jak správně napsal Honza Brzezina (A-čkovej profík SAPUL a rakouskej
schilehrer) je to cesta přímější než klasická smyková, takže na ní konečně přecházejí i alpské země. Jen to
pojmenování nějak stále kulhá. Tyhle 3 základní cesty tu jsou skutečně už nejmíň čvrt století.Tak nemlž se
stálým hledáním novech názvů a řekni nám, jak ji nazývají ti anglicky mluvící kolegové!!! Je jedno, jestli
kurz byl v Kanadě nebo ve Francii. Nechoď kolem horký kaše nemlž a řekni jasně, průhledně a stručně – název
té linie B1 – jak ho používají v angličtině a nebo přiznej, že ho nemají… |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
