|
Celkem zde je 4633 zpráv.
|
|
|
|
|
| Lukáši, máš to namontovaný, ještě zítra prodloužím brzdy. Vyšší deska určitě není nutná, kraťasy se běžně
tolik nezahraňují, zastavilly by se ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
| No původně jsem je chtěl právě na tyto 125, ale pokud myslíš, že to nebude potřeba, tak nic. Já jen, že na
svých FCT 150 mam Carv 3 + 15 lifter, tak jsem si říkal, že bych rovnou vzal Carv 4, abych to v budoucnu
nemusel řešit. Jinak už jsem je objednal. Předpokládám že když jsem objednal RENT set, všechno už bude
namontovaný. Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ahoj Lukáši, 120ku neřeš, ta se nepovedla. FCT110/4,5m i 125/5,5m jsou velmi podobné výukové modely a díky
tomu, že 125ka má ještě extrémnější vykrojení, než 110ka, tak má jen o metr delší rádius. Když nebudeš brát
svoji drahou hned na prudké kopce, tak je zvládne.
CARV4 asi už skončily, chybí motivace v nich
pokračovat, ale na lyže do 130cm je to zbytečný, tam botama nezachytneš ani na CARV3ce. Aha, možná je chtěls
jinam, že ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, že při 14 dnech na sněhu vydrží lyže dýl, než 5-6 sezón. Při průměrném používání (těžko říct, ale
myslím tak 15-20 dnů) je lyže v kondici cca 4 sezóny, kdo jezdí fakt hodně (víc, než 25 dnů), unaví lyže
klidně za 2 roky. To se týká razantní jízdy, něžné dámy asi lyže hned tak neojezdí.
Lyže bez titanalů
jsou pružnější, tedy i trvanlivější a nejsou tolik náchylné k prošlápnutí. Spodní titanal si každý větší
průhyb trošku "zapamatuje" (natáhne se) a lyže tím postupně ztrácí tuhost (vzpruh - camber). |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Dane. Plánuju ženě pořídit FCT, ale nemůžu se rozhodnout kterou délku zvolit. 110, 120 nebo 125? Váží
něco málo přes 60 kg a je mírně pokročilá. Dřív jsme půjčovali Gorilly a Maye a byla spokojená, ale říkám si,
že na trvalé užívání bych asi vzal delší než 110. A jak to vypadá s kolíbkou Carv 4? Bude ještě někdy? Díky.
Lukáš |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj Radime, už jsme to vyřešili, že ... Stačí, když se nová díra nemůže propojit s tou starou, žádné velké
rozestupy jinak nejsou třeba. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zdravím všechny carvery. Zajímalo by mě jak je to se stárnutím lyží. Jestli se vůbec vyplatí si lyže kupovat a
ne jen půjčovat. Kolik let by měla lyže vydržet při běžném používání? (cca 10 dni za sezónu). Díky. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prosím o radu, zda je nějaká zkušenost s předěláním vázání na podložce tj. jestli je nějaký daný minimum kolik
by měly bejt vzdálený nový díry od starejch, aby to drželo? |
|
|
|
|
|
|
|
|
95- ročných lyžiarov už veľa nebude ;-)
a ak sa aj nejaký nájde, tak logicky už musí mať radosť len z
toho, že sa ešte dokázal obuť do lyžiarok, pripnúť lyže a vyviesť sa lanovkou/vlekom na svah....
alebo
som niečo nepochopil |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lyžař,který se udržuje v parádní kondici,má v 95 letech možná větší radost z lyžování,než kdejaký dorostenec |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 2073 zpráv.
|
| komu: zacinajicim karverum |
27.04.2005 |
|
|
|
|
|
|
|
|
| komu: Mirek, JáraP |
27.04.2005 |
|
|
|
| Promiňte dotaz nevzdělanci, ale jaký je rozdíl mezi karvosmykem a aktivním driftingem? Nemohl by někdo vložit
do fotogalerie krátké ukázkové video (nebo aspoň sérii fotek) obou způsobů? |
|
|
|
|
|
|
|
|
Járo, ty jsi mě nepochopil, musíš číst všechny slova, bod 4) citace: „Další možností snížení rychlosti je
použití driftingu jak ho definuje můj slovník – drifting = povalečství. Járův kamarád se tím řídil a použil
drifting – povalečství přímo k zastavení, což je způsob při carvingu hlavně v počáteční fázi většinou velmi
bolestivý.“ byl myšlen jako vtip, ve smyslu Jindra čistě vyřezával a potom se již povaloval tj. driftingoval.
Jinak stejně jako Největšího Čecha Járu Cimrmana nikdo nedonutil psát noty nohama vzhůru, mě nikdo
nedonutí jezdit aktivní drifting, přestože i náš velikán Jára Cimrman o driftování píše ve své hře „Dobytí
Severního pólu“. Když to bude nutné, budu používat karvosmyk, budu přismýkávat, když půjde do tuhého použiji
brakáž, nerad i snožný oblouk, ale AKTIVNÍM DRIFTINGEM mě nikdo jezdit neuvidí! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Omluva za délku příspěvku, ale chtěl jsem nejen vysvětlit situaci, ale také logicky dovést zastánce názoru
"CARVING=ČISTÉ VYŘEZÁVÁNÍ" k tomu, že pojem "AKTIVNÍ DRIFTING" dobře oddělí "skutečný carving" od
různých forem "přismýkávání" z carvingu odvozených. A to je přece k obecnému pochopení a prosazení toho
názoru potřeba...si myslím... a tím už fak zas končím :) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Mirek to v bodech 1-4 dobře rozebral. Omlouvám se, ale myslel jsem, že Valon v 3vallees je tak známý,
že nebudu zabírat místo popisem…
- po „úvodních“ třech širších zatáčkách, to další dvě části valí 2km
čistě dolů s kopce.
- začátek „střední části“ je slušnej krpál a navíc užší - tak 20-25m = Mirkova verze
2)…
- od půlky se trať rozšíří = bez lidí už regulace vyjížděním do vrstevnice dobrým lyžařům funguje
- dolní část je i mírnější (byt pořád dost z kopce) a pro zkušené carvery úplně v poho.
! Můj
text byl k části 2) - viz Mirek ! Za Jindrou jezdím a vyřezával čistě, takže už v úvodních zatáčkách
nabral slušnou rychlost a v téhle úzké části z ní vyletěl právě proto, že nechtěl při regulaci rychlosti
přismýknout - ne že přismýknul, Mirku. Jel už tak rychle, že se do téhle náročné části nádherné tratě čistým
řezáním do spádnice (a přes ni) nevešel, přestože podmínky byly ideální. Na kopci jsme byli sami (jeli jsme
první kabinou), terén byl rovnej jak stůl, tvrdá rychlá sádra = Tvoje verze 2) - úzkých 500m na rychlým sněhu
a kopci na srdce. Přiletíš tam ze zatáček už slušně rozjetej a chceš si tu rovnou část užít, ale s regulací
zavíráním do vrstevnice se tam prostě nevejdeš….a když to nepodržíš až k vrstevnici, tak se to zas děsně
rozjíždí. Pro lyžaře, na kterého se to rozjede moc rychle, je AKTIVNÍ DRIFTING ( což je právě to co dělají
závodníci ) docela rozumné řešení…a ptal jsem se, proč ho Dan tak tvrdohlavě odmítá vzít na vědomí…
Rozumím tomu, že při jakémkoliv „přismýkávání“ ztratí zkušený a dobrý carver euforické pocity z čistého
řezání a naprosto souhlasím s tím, že carving není možné kombinovat se smýkáním, protože to už není carving =
buď vyřezávám nebo se smýkám. Proto taky „aktivní drifting“, není „carving“. Jeho výhodou proti „klasické
smykové technice-(slide)“ je to, že pohybové řešení =technika je stejná jako u carvingu. „AKTIVNÍ
DRIFTING“ se od „CARVINGU“ liší se pouze cílem = základní segmenty těla dělají sice stejné pohyby, ale
“cílem je řízené driftování lyží SMĚREM DO OBLOUKU“, kterého dosáhneme kombinací „citlivé regulace
hranění“ a „aktivního točení nohou“. ( A to je také rozdíl mezi aktivním a pasivním driftingem). Jsou prostě
krásné a dlouhé tratě, které si dobrý lyžař chce užít v celku, bez zastavení. Na nich jsou mnohdy části, kam
se s regulací rychlosti vyjížděním do vrstevnice při čistém vyřezávání nevejde. Nechce-li přejít ke
klasickému smýkání, nebo zastavování, zbývá jen „brakáž“ a „aktivní drifting“. Osobně mi v takové části
tratě připadá „aktivní drifting“ lepší verze než opakovaná „brakáž“ – někdy…většinou… a taky mi připadá, že
právě pojem „aktivní drifing“ odděluje dobře „carving=snahu o čisté řezání“ od „různých forem přismýkávání“,
byť podobnou technikou. A právě proto by mělo Danovi, jako zastánci čistého vyřezávání přece vyhovovat…ale… |
|
|
|
|
|
|
|
|
Regulace rychlosti při carvingu vyjížděním oblouků do vrstevnice samozřejmě funguje velmi spolehlivě, sám tak
při funcarvingu jezdím, ale není to vždy ideální a použitelné.
1)Ideální to není v případě, že chci jet
slalomový oblouk, oblouky o 180° opravdu slalom nepřipomínají ani vzdáleně.
2)Použitelné to není na úzké
sjezdovce.
3)Problematické je vyjíždění oblouků do vrstevnice na zalidněné sjezdovce.
4)Problémy
jsou i v případě, že se začnou tvořit muldy. Muldy v podélném směru jsou delší a lze mezi nimi slalomovým
obloukem v pohodě prokličkovat, ale při oblouku okolo 180° vyjíždíš nejvyšší rychlostí do vrstevnice, tj. do
směru, ve kterém jsou muldy nejhustší a tím pádem nejprudší. Výsledkem je, že skáčeš z muldy na muldu jako
blbec.
Body 2 – 4 jsou velmi závislé na poloměru lyží, u hodně vykrojených krátkých lyží lze vyjíždět
oblouky do vrstevnice i v horších podmínkách, čím mají větší radius, tím k tomu potřebují ideálnější podmínky.
Pro Martyho: carvingový začátečník rozhodně potřebuje lyže s radiusem do 12m, slalomky nejsou nijak
pomalé lyže a řekl bych, že největším problémem většiny lyžařů na našich sjezdovkách jsou právě lyže s
radiusem nad 15m, na kterých je pro ně jízda řezaným obloukem příliš rychlá a proto musí stále smýkat. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přidám do diskuse vlastní poznatky. Uzavírat více oblouky, případně vyjíždět až do protisvahu opravdu funguje
a technicky to není problém. Problém to ale je v případě, že se na svahu pohybují i ostatní necarvující
šusaři, kteří často vůbec nepředpokládají, že před nimi může někdo pro ně neuvěřitelně prudce změnit směr a už
vůbec ne, že v té změně bude pokračovat až do protisvahu. A když se dívám i za sebe a dávám si na ně pozor,
tak mě často nezbyde, než udělat několikrát za sebou pouze mírnou vlnovku, čímž se rychlost zvýší a pak mi už
zbývá k zabrždění jen smyk. |
|
|
|
|
|
|
|
|
K regulaci rychlosti při carvingu:
1)Mám-li lyže s R 10m a menším, není regulace rychlosti žádný velký
problém, stačí oblouky trochu víc zavírat.
2)Jedu-li funcarving i na lyžích s radiusem větším než 10m,
není regulace rychlosti také žádný problém. K funcarvingu oblouky o 180° patří a není žádný problém je
prodloužit až do kopce.
3)Slalomový oblouk – zde už problém je. Při jízdě po černé či prudší červené se
jízda značně zrychluje a bývá nutné ji zpomalit. Vyjíždění oblouků do vrstevnice je zcela nevhodné, ze
slalomového oblouku se stane funcarvingový s hůlkami a zmizí rytmus slalomové jízdy. Použití úmyslného
driftování lyží ven z oblouku jejich odhraněním a tím zvětšením poloměru oblouku je také k ničemu, protože
rytmus jízdy je v háji a zvětšování poloměru oblouku rychlost zvyšuje a o to je nutné více driftovat. Proto je
vhodné inspirovat se ze závodního slalomu a zařadit mezi řezané oblouky několik přismýknutých ostřejších a
uzavřenějších oblouků, stejně jako když závodník přijede k zavřenějším bránám. Dynamiku jízdy to nenaruší a
naopak jí to oživí.
4)Další možností snížení rychlosti je použití driftingu jak ho definuje můj slovník –
drifting = povalečství. Járův kamarád se tím řídil a použil drifting – povalečství přímo k zastavení, což je
způsob při carvingu hlavně v počáteční fázi většinou velmi bolestivý.
Dan napsal: “ Jediná lyže, která
umí všechny druhy oblouků je slalomka.“, já bych řekl obráceně, za sezonu na českých sjezdovkách potkám jen
několik carverů (letos žádného, celý únor jsem ale proležel), kteří jedou tak, že by to byl na slalomkách
problém. |
|
|
|
|
| komu: Honza a Dan |
24.04.2005 |
|
|
|
| Vím, že do téhle diskuse asi nepatřím, ale přesto malý příklad. Před měsícem můj kolega, učitel lyžování,
výborný lyžař a fanda do FUNcarvu ( vyřezává na slalomkách 155cm s R pod 12) vyletěl v 3vallés ze střední
části Valonu, když se pokoušel regulovat rychlost pouze vyjížděním do vrstevnice. Brzdit „brakáží“ ani
„aktivním driftingem“ se mu nechtělo, aby si nepokazil zážitky a prostě se v té rychlosti už do tratě nevešel
a skončil v kotrmelcích s naštíplými žebry. Při „aktivním driftingu“ jde o stejné pohyby jako u sportovní
verze RACEcarvingu, jen lyžař citlivou regulací hranění pouští lyže do většího či menšího driftování.
Souhlasím s tím, že pocity jsou výrazně jiné, něž u čistého vyřezávání, ale přece jen se lecos ubrzdí, člověk
nemusí vyskočit z tratě, vše řeší stejnou technikou a na mírnější a širší části zas začne čistě vyřezávat.
Rozumím, že Dan by možná na ten kopec nelezl, ale je to fakt příklad mnoha krásných traťí, které si většina
lyžařskejch fandů s chutí sjede (mezi nimi i mnoho mladech FUNařů) a na kterých se aktivním driftováním dá v
náročných pasážích rychlost účinně regulovat. Moc nechápu, proč se téhle formě brždění tak úporně brání a
docela by mě to zajímalo...ale…viz úvod… |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, právě potvrzuješ že naše představa o požitku z lyžování se diametrálně liší a přesto si to oba užíváme.
To je jen potvrzení toho co psal Ivan - různí lyžaři mají různé potřeby. A to jak na techniku lyžování tak i
na vybavení.
Neberu ti že jseš nejspokojenější se 150/10, já jsem zase nejspokojenější s lyží
okolo výšky postavy a rádiusem lehce pod 20 metrů.
Jo, a smyk s karvingem jde dohromady báječně -
zkus se někdy dobře podívat na nějaký sjezd, obřák a nebo i slalom. |
|
|
|
|
|
|
Celkem zde je 5919 zpráv.
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvek...
Jméno:Šobul
Předmět:FUN - Krkonoše
Komu:všem
Omlouvám se,
píšu z mobilu........:-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ahoj všem. Nebudete někdo tento týden po ránu řezat kopce v okolí Jablonce nad Jizerou?.........Paseky nad
Jizerou, Šachty, Kamenec, Aldrov atd........s kamarády tam budeme, tak že by nás bylo víc.....;-) :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| TESTOVÁNÍ Ramzová sobota 23.1. - Odvolávám, co sem odvolal, platí první verze! K dispozici budou i lyže z
běžného sortimentu značky LUSTi. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Přátelé Lušťovek, chtěl bych se omluvit, TESTOVÁNÍ sice proběhne podle plánu, ale pouze s našimi FCT, RCT a
dětskými JCT. Plný sortiment výrobce se bohužel nepodařilo zajistit. Omlouvám se za včerejší dezinformaci ... |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuto sobotu 23.1. bude probíhat na Ramzové u lanovky Bonera testování lyží Lusti. Měly by být k dispozici i
jiné, než funové lyže, průřez sortimentu. A samozřejmě FCT a RCT i dětské JCT.
Zájemci o carving můžou
zdarma ochutnat malý kousek z našeho carvingového kurzu. Začínáme hned v 9 !
SKICENTRUM Brno |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kněžičák je v zimě můj druhý domov :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| A jezdíš na Kněžický vrch? Vždyť ten kopec má super profil. |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Krátké vykrojené lyže JCT/FCT - plně potvrzuji, funguje to na 101%. Začínal jsem na JCT carving s dětmi od 5
let, drahá polovička na FCT150/9 zůstala. Syn, nyní 12 let, už letos solidně racecarvuje na GS 150/14,5, podle
mě byla zásadní právě průprava na JCT/FCT, kdy se mu carving stal přirozený ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
| V podstatě souhlas se vším. Já se ani tak nechci specializovat na funcarving, jako na "obyčejnou" jízdu po
hranách. To rozhodnutí přišlo po x letech trápení se a smýkání na dlouhých prknech a následném úrazu. Řekl
jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem jen tak z plezíru jednoho dne zašel tady u nás ve Vrchlabí do jedné
půjčovny a půjčil si "dětské" 120. Nějaké starší Sporteny či co. Hlavní bylo, že u nich bylo vázání, do
kterého jsem se vešel. Borec na mě koukal sice jako na blázna, ale prachy dostal, tak to neřešil :-) Po prvním
sjetí svahu jsem měl úsměv na tváři. V tu chvíli jsem věděl, že tohle je přesně ta cesta, jak se naučit jízdu
po hranách. Bylo to tak jednoduché a intuitivní, že jsem tomu sám nevěřil. Následně jsem narazil na tento web
a pořídil si 110 Gorily s podložkou a začala úplně nová éra mého lyžování. 2 roky jsem na nich brousil svahy a
nikdy v životě mě do té doby lyžování nebavilo tak jako tehdy. Před dvěma lety jsem pořídil FCT 125, abych to
mé lyžování někam posunul, a zatím max. spokojenost. A jelikož nemám moc rád rychlost, tak u krátkých lyží
zřejmě zůstanu. A jestli tenhle elaborát bude číst nějaký začátečník, tak ti řeknu jednu věc. Zahoď dlouhé
lyže, rozštípej je a hoď je do kotle, protože k ničemu jinému nejsou. Pořiď si výukové 110 a budeš čumět jak
péro z gauče, za jak krátkou dobu se naučíš jízdu po hranách. Howg :-) |
|
|
|
|
|
|
|
|
No hůlky si stejně časem koupíš právě z toho důvodu, že tě to přestane bavit. Koukni se, kolik mají v
Tonale-Ponte di Legno sjezdovek. Tahle je "jediná použitelná". Ostatní jsou buď užší, nebo je tam ráno ledovka
(jižná svahy), boule, větší provoz...
V Rakousku jsem toho moc nenajezdil, ale taky si tam vybereš. Jednu
sjezdovku ze sta a budeš jí brousit nahoru dolu půl dne, než bude rozbitá.
On to tady Dan moc neříká, ale
funcarving v té nejradikálnější formě má jednu zásadní nevýhodu. Musíš vstávat brzo na manžestr, dlouho to
nevydrží, musí být špičkově upravená sjezdovka, pokud napadne čerstvý prašan, tak si zalyžuješ až za pár dní
až trochu ztvrdne...prostě na týdenní lyžování je NAHOVNO. Daleko víc si ho užiješ, pokud máš pár km od baráku
sjezdovku a máš možnost si tam občas ráno na 2-3 hoďky jet zajezdit. Zbytek dne budeš jezdit s hůlkama,
racecarving nebo půjdeš na běžky. |
|
|
|
|
|
