ANTICARVING
Vyšla další kniha "o
carvingu". Jmenuje se – jak jinak – "Carving", autor Jan Maršík,
Grada 2003.
Už první slovo předmluvy nám
napoví. Lyžování ... No jasně, žádný carving, já už se lekl! Samozřejmě.
Kolikátá už kniha o lyžování s tímto názvem. Carving. Tůdle!! Co jste si
mysleli? Nic novýho neexistuje, holobrádkové, jenom lyžování!
Předmluva končí nabádáním k vertikálnímu pohybu a varování
před čistým navazováním řezaného oblouku. A jsme doma, pane Masopust, děkujem.
Úvod ve
stejném duchu sděluje, že nové pocity při
carvingu pramení z rychlosti jízdy (!) a z překonávání odstředivých sil.
Nemyslel jste využití?
Autor by evidentně moc rád
něco sdělil, jenomže o carvingu nic neví nebo nechce vědět. Není schopen brát
carving takový, jaký je a tak ho roubuje na starou techniku.
K reakci na toto dílko mne
ale přesvědčila až kapitola "Funcarving".Tentokrát
jsem to opravdu nevydržel. Proč nás o něm poučuje lyžař, který v životě
neprojel jediný funcarvový oblouk? Jak to můžu tvrdit? Vždyť podle uvedeného
popisu to není možné! Důkaz? Podívejte se na jediný
funcarvingový obrázek knihy. Je na každé levé stránce úplně nahoře
nad čarou. Myslíte, že toto je možné s částí váhy na vnější lyži? Fyzika a
anatomie platí pro každého. Funcarving je jízda
radikálně po vnitřní lyži – kdo to nepochopí, nemůže ho jezdit. Ale
jak vidíme, může o něm psát.
Technika a metodika
funcarvingu je jádrem techniky a metodiky carvingové. Pan Maršík ale něco
podobného nikdy neslyšel. Nebo nechtěl slyšet.
Připadá mi to podobné, jako
kdyby v roce 1990, poté, co jsme začali jezdit na snowboardech, přišel nějaký
lyžařský odborník a napsal nám snowboardovou metodiku začínající obloukem z
pluhu. Ne, není to podobné, je to stejné, protože carving má ke klasické
technice stejně daleko, jako tehdy začínající snowboarding.
Pan Maršík jde ale ještě
dál. Nazývá nás, co jezdíme s váhou na vnitřní lyži
(jde např.také o Waltera Kuchlera), "takzvanými" funcarvery.
Radikální zatížení vnitřní lyže a předklon degraduje na
tzv."klammerschwung" (ten ovšem naopak najdeme na prvních kresbách ke
kapitole-obrázek se jmenuje funcarving).
Tak to se mne už opravdu
dotklo. Kolik začátečníků, jste pane Maršík, naučil carvovat, kolik lyžařů jste
úspěšně přeučil na řezaný oblouk, kolik dní jste strávil praktickým funcarvingem
nebo alespoň studiem dostupné (převážně německé) literatury ?!!
Každý účastník slušného
carvingového kurzu ví po prvním dni praktického výcviku o carvingu víc než vy. Doporučit v knize s názvem "Carving" začátečníkům
"lyže s nepříliš výrazným vykrojením" (kapitola Sjezdová průprava) to
už je opravdu síla!
V seznamu
použité literatury nemáte (možná s
vyjímkou Skimagazínu a I.Sosny) jediný carvingový pramen. Ne, stejnojmenná
kniha - "Carving" od Jochena Kemmlera je
pouze o lyžování (jaká náhodička!) a Soubor (zbytečných) cvičení pro
nácvik carvingu (J.Štumbauer) je vhodný snad pro akademické debaty teoretiků.
Ani od pánů, kterým děkujete za cenné připomínky, jsem nikdy nic vpravdě
carvingového nečetl. Pana Josefa Masopusta jsme poznali už v úvodu.
Tak jako kvalifikací pro
politickou dráhu už dávno není VUML, kvalifikací k napsání knihy o carvingu
není "zkušený trenér a učitel lyžování".
Kniha je od začátku do konce
povrchní, objasnění pojmů je nepřesné, jednotlivé prvky techniky jsou
předkládány jakoby náhodně, bez pochopení souvislostí, v metodice často najdeme
i vyloženě opačné pokyny. Příkladně jízda po vnitřní
lyži. Ta je autorovi opravdu trnem v
oku (není divu) a téměř v každé kapitole nás před ní varuje. Přitom je to právě ona jízda po vnitřní lyži, která odlišuje
carving od staré techniky.
Autor dále zaměňuje cíl a prostředek, důležité s nedůležitým,
příčiny a důsledky. Papír unesl spoustu náhodných, příliš obecných,
nedůležitých, významově nejasných a často scestných informací. Spoustu opravdu
"objevných"nesmyslů a vaty nacházíme všude.
A ta zbytečná komplikovanost
cviků a pohybů! Kdo si přečte alespoň kapitolu, už nikdy neuvěří, že carving je
jednoduchý. Přečíst si Vaši knihu před pár lety, nadosmrti bych byl zůstal
snowboardistou!
V úvodu kapitoly "Carvingové oblouky" píšete: Ke
carvingovým obloukům se postupně "prolyžujeme" ... to je ale jen
jedna cesta ke carvingu. Ta těžší, zaslíbená maximálně 5% nejlepších lyžařů. Tu
hlavní, přímou, jste nenabídl, proč? My víme. Přece si kapr sám nevypustí
rybník, že?
Pokud tedy nepatříme mezi
experty, nezbývá nám nic jiného, než se ke carvingu prolyžovat
"krásným" stylem ze zadní strany obalu?
Hned na další dvoustraně
(odstavec Ve fázi vedení) vidíme nepochopení
nedělitelnosti fyzikálního principu carvingu, rádius+flexe. Totéž
znovu v kapitole racecarving.
Ano, najdeme zde i mnoho
pravdivých myšlenek. Bohužel, většinou ty méně důležité. Ale stejně. Jak v té
spoustě nesmyslů začátečník pozná které to jsou?!
Slušné řemeslo postrádá i
jazyk knihy (na web bych to takto nevzal), z některých formulací bolí oči,
stylisticky upraveno na první pokus.
Legrační kresby, není divu, přesně odpovídají nejasné
představě autora o carvingové technice jízdy.
Pro koho byla
kniha napsána? Nedovedu si
představit, že by podle ní pedagog mohl vést výcvik žáků, či studentů. Pro
lyžařskou veřejnost je nezáživná.
Proč tedy vůbec taková kniha
vznikla? Přece pro těch 119 Kč! Snaha
autora o snadný výdělek čouhá z každé kapitoly. Z celkem 95 stran jsem
napočítal, maximálně 37 stran, zabývajících se alespoň částečně carvingem.
Zbytek je lyžování+obecné věci, které bylo možno použít zrovna tak třeba k
cyklistice.
V závěrečných kapitolách už
přichází autor k sobě, odhazuje reklamní masku a mluví nezakrytě o lyžování.
Jasně. "A vo tom to je!" Důvodů pro napsání knihy mnoho, ale kdo by
si v sezóně 2003/04 koupil knihu nazvanou "Lyžování"? Že je mi
carving stále trošku cizí? Trh ho žádá a kamarádi poradí. Tak, tady ji máte!
No nazdar! .. Ale co když u
nás jednou přece vyjde něco skutečně o carvingu, jak to veřejnost po takových
perlách pozná?
Zpočátku se nám zdálo
pozitivní a nadějné, že už si ředitelé lyžařského holdingu České republiky
konečně všimli, že lze lyžovat i jinak než jen smykem. Teď ale trnem hrůzou, že
doteď téměř neškodné vědecké bádání má šanci uvrhnout lyžařskou veřejnost o
desítky let zpět do lyžařského středověku smýkaného století.
Proto volám do
řad lyžařských vědců a metodiků:
NEVŠÍMEJTE SI NÁS
Vážený pane Maršík. Jsem
jistě jedním z mála lidí, kteří přečetli Vaši knihu celou. Musím ji proto vřele
doporučit všem zkušeným carverům. Kniha spolehlivě oživí každý carverský
večírek. Kapitoly o carvingu opravdu skvěle pobaví a nad přiloženými kresbami
funcarverů společnost upadá do záchvatů smíchu (vyzkoušeno). Racecarving jistě
pobaví každého závodníka.
Prosím Vás, zkuste příště
ještě třeba windsurfing ...
Pokud se někdy potkáme na
svahu, my pojedeme ten svůj fun a Vy můžete přihlížejícím lyžařům objasnit co
děláme špatně. Příjemnou zábavu.
Vaši carveři
Pro srovnání
annonce na knihu z webů blízkých autorům:
konečně
ČITELNÁ a MODERNÍ publikace o lyžování
renomovaného světového autora, ve které najdete nejen "jak
na to", ale i "na čem",
"jak se připravit" a další zajímavosti. Koupíte v
knihkupectvích a tahle kniha by vám rozhodně neměla b knihovně chybět
...
jehož základem je moderní, odborná a "čtivá" komerční kniha renomovaného autora J.Maršíka,
vhodná jak pro individuální využití běžným
lyžařem, tak pro školení pedagogů