Tisk |
Vybavení: lyže s co nejmenším rádiusem - max.13 m, lépe kratší, velmi vhodné jsou kraťasy a ultrakraťasy, výhodou je podložka vázání, bez holí, povolit horní přezky bot (nebo speciální carvingové boty), pevné rukavice, nejlépe palčáky SUPERKRAŤASY PRO VÝUKU DĚTÍ A ZAČÁTEČNÍKŮ NOVÉ Podmínky: Dobrá viditelnost, široký, mírný, upravený svah, nejlépe červená sjezdovka, dostatek volného prostoru i pro ostatní lyžaře. Pro hromadný výcvik se nehodí víkendové návaly ve velkých střediscích. Kvalitní sníh, nejméně vhodný je zledovatělý terén nebo mokrý sníh. Nácvik je vhodnější provádět v dopoledních hodinách, kdy je upravený povrch sjezdovek ještě bez větších nerovností. Vnitřní lyží se rozumí ta, která je blíže ke středu oblouku. Na svahu se většinou jedná o lyži horní. |
V místě mírného sklonu sjezdovky (červená) |
1. Řezaný oblouk |
Snížený postoj, pokrčená kolena, silný náklek, předkloněný trup,
zatěžujeme špičky lyží, váha na obou lyžích. Traverzujeme šikmo svahem a po získání mírné rychlosti: a) přikláníme vnitřní (horní) koleno silně ke svahu b) současně zatěžujeme vnitřní (horní) lyži, vnější lyže je odlehčená. c) nakrojení obluku zahajujeme pohybem paží směrem do středu oblouku současně s rotací ramen ve směru zatáčení. Obě lyže po zatížení paralelních hran vykrojí mírný oblouk. V žádném případě se nesnažíme sami zatočit. Potřebujeme jen trpělivost. Lyže po zatížení hran zcela samy vykrojí oblouk, na který jsou stavěny. Pozor na záklon! Při správném provedení zůstanou ve sněhu stopy po vyjetém oblouku. Tento cvik opakujeme několikrát střídavě na obě strany. Postupně přidáváme na rychlosti přibližováním úhlu jízdy ke spádnici. |
2. Navazování oblouků - přisedání |
Nácvik nelze provádět na zledovatělém nebo nerovném terénu. Tyto cviky je výhodné provádět v maximálně sníženém postoji, tělo je silně předkloněno, zatíženy jsou špičky lyží. a) Přisednutí ke svahu Rozjedeme se šikmo svahem a po získání mírné rychlosti velmi pomalu vytáčíme pánev dopředu a nakláníme ke svahu až do přisednutí. Nesedejte za úrovní středu boty. Při zvětšování náklonu zatížená vnitřní (horní) lyže vykrojí díky extrémnímu zahranění lyží v průběhu pádu ostrý oblouk a lyžař dosedá na zem velice lehce, při téměř nulové rychlosti. Kontakt s terénem také mohou zmírnit obě paže. Při velmi pomalém provedení celého náklonu a dostatečné rychlosti se lyžař téměř nedotkne země, protože ho udrží odstředivá síla ve vykrojeném oblouku. Tento cvik opakujeme na obě strany tak dlouho až dojde k ověření principu vyříznutí oblouku. b) Přisednutí na stranu Rozjedeme se po spádnici a po získání mírné rychlosti velmi pomalu vytáčíme pánev dopředu a nakláníme na stranu až do přisednutí. Stejně jako u předchozího cviku při zvětšování náklonu extrémně zahraněná vnitřní lyže vykrojí ostrý oblouk a lyžař přisedá k zemi velice lehce, při téměř nulové rychlosti. Kontakt s terénem také mohou zmírnit obě paže. Při velmi pomalém provedení celého náklonu a dostatečné rychlosti se lyžař téměř nedotkne země, protože ho udrží odstředivá síla ve vykrojeném oblouku. Opakujeme několikrát na obě strany. c) Přisednutí od svahu Tento cvik je nejobtížnější. Lyžař musí naklonit tělo od svahu dolů, což může být zpočátku psychicky náročné. Pomůže nám maximálně snížený postoj a velmi pomalé provedení cviku. Tělo je silně předkloněno. Rozjedeme se šikmo svahem, zatíženy jsou horní hrany obou lyží, lyže řežou oblouk ke svahu. Po získání mírné rychlosti přeneseme těžiště přes lyže (při tom se lyže sjedou k sobě) vně oblouku, velmi pomalu vytočíme pánev vpřed od svahu a snažíme se o sed. Extrémně zahraněná vnitřní lyže vykrojí ostrý oblouk a my přisedneme měkce na svah. Při přenesení těžiště přes osu lyží obě lyže přehraní a zatížená vnitřní (zde nejprve spodní) lyže zahájí ostrý oblouk v novém směru (a stává se tak lyží horní). Lyžař přichází do kontaktu s terénem již v novém směru, při zahajování nového oblouku. Při správném provedení cviku a dostatečné rychlosti lyžař dosedne velmi měkce, protože ho zvedá odstředivá síla v novém, ostře zahájeném oblouku. Po zvládnutí carvingové techniky provádíme náznak pádu od svahu při každém navazování oblouku. d) Navazování oblouků Předchozí cvik provádíme tak dlouho, až jsme schopni stejným způsobem navázat další oblouk. Pak procvičujeme navazování dvou a více oblouků za sebou až dosáhneme plynulého navazování řezaných oblouků, vyjížděných bez smyku, pouze po hranách. Nový oblouk zahajujeme vždy ještě před ukončením oblouku předchozího. Mezi dvěma oblouky tělo nekoná žádný vertikální pohyb, těžiště je stále co nejníže. e) Regulace rychlosti Při rychlejší jízdě navazovanými oblouky zkoušíme oblouky co nejvíce uzavírat a tím regulujeme rychlost jízdy. Ve zvýšené rychlosti uzavíráme oblouky přes vrstevnici mírně do protisvahu. Důležité! Rychlost jízdy regulujeme pomocí uzavírání carvingových oblouků. Čím více uzavřeme oblouk, tím menší bude výsledná rychlost. Na prudším svahu vyjíždíme oblouky až do protisvahu. Poloměr oblouku zmenšujeme náklonem do oblouku, tzn.zvětšováním úhlu naklopení a následným prohnutím lyží. Zastavení provádíme vyjetím ostrého, uzavřeného oblouku až do protisvahu. Pokud není dostatek místa, brzdíme smykem. |
3. Zdokonalovací cvičení |
a) Letadlo Při jízdě navazovanými oblouky máme obě ruce v upažení a snažíme se dosáhnout vnitřní rukou co nejdále ke středu oblouku. Celé tělo se naklání do strany a paže připomínají nakloněná křídla zatáčejícího letadla. Těžiště je přeneseno co nejdál směrem ke středu oblouku. Paže držíme vysoko v úrovni ramen. Účelem cviku není dosáhnout rukou co nejníže, ale vysunout těžiště co nejdál. Při náklonu se nelámeme v pase. V další fázi se snažíme dosáhnout rukou do sněhu. Pomůže nám maximálně snížený postoj a výrazný předklon. b) Pianista Při jízdě navazovanými oblouky v maximálně sníženém postoji zahajujeme oblouk kontaktem obou rukou s terénem uvnitř zahajovaného oblouku. Cvičení zajistí správné natočení ramen do středu oblouku. Při správném provedení je těžiště ideálně položeno do středu oblouku a téměř celé tělo v kontaktu s terénem. c) Zakončení Jízdu zakončíme maximálním položením do oblouku, při kterém nás již hrana neudrží a zůstáváme v rotaci na zemi. d) 360° Jízdu navazovanými oblouky zakončíme na rovině silným náklonem do oblouku a pokusem o vyjetí části kružnice 360°. Rozestup lyží při carvingu je individuální a není důležitý, protože kontrolujeme vždy pouze vnitřní lyži. Zásady: Každý jezdec před rozjezdem počká na uvolnění tratě nad sebou. Při provádění kteréhokoli z cviků nesmí docházet ke smýknutí ani při zahajování, nebo zakončování oblouku. Chyby: Slabý předklon, záklon, protirotace ramen, zatěžování vnější lyže, smyk, vertikální pohyb těla. Jedinou skutečně nebezpečnou chybou je záklon, při kterém vás ostré paty lyží vystřelí dovnitř oblouku. Jakékoli pády jsou při nácviku žádoucí, protože nám odhalují limity v chování lyží a technice. Při poctivém zajetí několika carvingových oblouků se velmi rychle dostaví únava stehenních svalů. Není špatné se připravit předem, třeba na kole, na běžkách nebo v posilovně. Při výuce carvingu mají před zkušenými klasickými lyžaři paradoxně výhodu snowboardisté, běžkaři, či bruslaři. Dlouholetý klasický lyžař většinou není schopen opustit pohybové stereotypy (smyk, protirotace, vertikální pohyb). Při nedodržování základních zásad carvingové techniky může být carving pro začátečníka zklamáním. |