10.-12.12. Prodloužený víkend strávený na Malé Fatře. Více informací zde
19.-20.11. - Zahájení zimní sezóny víkendovým lyžováním na ledovci v rakouském Kaprunu. Zimo vítej!
Dne 15.10.2005 se uskuteční závod Highlander. Více informací na www.highlander.cz
Volba, kam pojedeme začátkem prázdnin, nebyla jednoduchá. Mluvili jsme o Verdonu, ale v létě bychom se tam upekli a tak na poslední chvíli vymýšlíme jiné lokality. Zkoumáme možnosti lezení ve Švýcarsku, Itálii a Rakousku. Už to vypadá na Švýcarsko, ale pak se odehrává klíčová scéna. Začíná to slovy: "Jsem si myslel, že bychom se my dva sešli a ještě to jednou všechno probrali ...". Takže toho dne jsem se na obědě s Kamilem potkal úplně náhodou :-) Výsledkem této konspirační schůzky je oznámení ostatním, že jedeme do Zillertálských Alp. Jedna věc je ale tuto skutečnost oznámit a druhou obhájit. Pravda je, že při odpoledním lezení jsem si nebyl jistý, zda ho přežiji ve zdraví. Večer u pivka už to pak bylo lepší :-)
Rozdělili jsme se do dvou skupin. První skupinu, pro jednoduchost jí říkejme skupina A, jsem vedl já. Jejími dalšími členy byli Ing. Kamil a Ing. Michal. Jeli jsme vozem Fiat Brava 1.6 Steel s drobnou závadou na klimatizačním zařízení. Druhá skupina pod Ramonovým vedením, jejímž dalšími členy byly buchty a mimo jiné také Mgr. & Mgr. Linda a Mgr. Maruška - pro jednoduchost jí říkejme skupina B, tím nechci říci, že by byla nějak podřadnější ... jedná se pouze o rozlišovací označení, jela vozem Škoda Fabia 1.2 HTP s karosérií typu combi. Z Jihlavy jsme vyjeli ve 20:00 ...
Celý článek
V pátek 13. května, v ranních hodinách a po dvouhodinovém čekání na hraničním přechodu Krakowec, vjíždí náš autobus na území Ukrajiny. Cestu přes Polsko jsme strávili sledováním nějakého šíleného filmu. Usnul jsem jen na chvilku na hraničním přechodu. Při celní prohlídce po nás tentokrát nechtěli vyplňovat papírový formulář, jak tomu bylo v minulých letech. Místo toho si celník s každým cestujícím povídá. Chudák Jirka, který seděl sám o několik sedadel před námi, to z nás odnesl jako první :-) Já měl možnost si odpovědi alespoň dopředu připravit. Komunikace probíhala v ukrajinštině a můj pokus o přepnutí komunikace na angličtinu moc nevyšla :-) Celník: "Cože? Ty umíš anglicky???" Hm, asi jsem první takový člověk, kterého potkal :-) Myslím, že starý dobrý formulář byl lepší. Sice jsem ho nikdy na první pokus nevyplnil správně, ale ten výslech mi připadal docela ponižující... Uháníme si to po místních "kvalitních" silnicích a stavíme v nám dobře známém městě Lviv a dále v např. v Stryj, Dolyna, Kaluš, Ivano Frankivsk. Příští zastávka už by mohla být naše cílová Nadvirna. Autobus sice někde zastavuje, ale připadá mi to, jako úplně jiné město. Na jedné straně vlakové nádraží, louky a pole. Na druhou stranu sice nevidím, ale jsem v klidu. Řidiči nám také nic nesignalizují, takže v pohodě. Posledně nás hodili až na náměstí. Budeme to sledovat dál a kdyžtak křikneme ...
Celý článek
Nápad jet na Velikonoce lézt do Paklenice se zrodil již na podzim a jak jinak než v restauračním zařízení. Byla to velká výzva (pro většinu z nás první velké lezení ve skalách) a tak následovala poctivá zimní příprava na překližce i v nejmenovaném restauračním zařízení :-) Plán máme víceméně jasný, začneme sportovkama a později můžeme zkusit i nějakou vícedýlku pod dohledem zkušených lezců Kamila a Lindy. Velikonoce jsou tu a tak startuje ajeťácká akce pod dohledem dvou učitelek :-)
Ve čtvrtek 21.4. brzo ráno přijíždíme do chorvatského městečka Starigrad. Projíždíme jej a u informační cedule ukazující směr na kaňon Paklenica, odbočujeme do hor. Projíždíme vesničku Marsoviči a po několika dalších stech metrech přijíždíme ke vstupu do národního parku. Druhé auto, zde již stojí a kluci snídají a vaří kávičku. Rádi se k nim přidáváme. Společně si pak kupujeme vstupné do národního parku (5 dní za 120 Kn nebo 17 Euro) a také turistickou mapu pro Marušku. Poté jedeme dál až na horní parkoviště u vstupu do skal. Následuje nabalení lezeckých cajků a asi v 8:00 vyrážíme. Procházíme spodní části kaňonu okolo sportovních cest a Linda nám ukazuje, které jsou pro nás vhodné. Do toho se vkládá Kamil: "Lindo, jaký sportovky? Dáme rovnou vícedýlku... Kluci to dají ...". Holka je to bláznivá, nechá se ...
Celý článek
Vyjíždíme v sobotu brzo ráno. Původní čas odjezdu 1:30 byl na poslední horoschůzi posunut na 4:00. Člověk jednou nejde na schůzi a takto to dopadá ... zase nějaká vzpoura :-) Ale jsem za to rád. Už týden se o mne pokouší nějaký moribundus a tak si rád před dlouhou cestou pospím. Navíc předpověď počasí na dnešek není příliš optimistická a tak vlastně ani není kam spěchat. Nabírám Lindu se Šroubkem a jedeme na jihlavskou Shellku, kde máme sraz s ostatními. Všichni tu již jsou, akorát se řeší ještě nějaké detaily, jako kdo s kým vlasně jede :-) Alfi nakonec jede se Sykym a Jindrou, Petr veze Talyho a Romana. Ještě se krátce stavujeme v Tescu, kde Šroubek kupuje tu nejdůležitější věc - RUM :-) a poté již definitivně vyrážíme. Hustě sněží a viditelnost je špatná. U Velmezu se sníh mění v déšť a v Brně je už suchá silnice. Cestou stavíme na benzince ve Střílkách a dáváme si kávičku v přilehlém bistru. Další přestávku dáváme na benzince ve Starém Hrozenkově. Zde na nás dle dohody čeká Petr, jehož auto nám z dohledu zmizelo hned za cedulí Jihlava. Linda v autě bere do ruky jehlu, nit a zašívá si návleky. Po nějaké době je rozmrzele odkládá (později se švadlenka přiznala, že omylem zašívala ten návlek, který byl v pořádku :-)) Za Ružomberokom najíždíme opět na dálnici a všímáme si ...
Celý článek
Durmitor
