10.-12.12. Prodloužený víkend strávený na Malé Fatře. Více informací zde
19.-20.11. - Zahájení zimní sezóny víkendovým lyžováním na ledovci v rakouském Kaprunu. Zimo vítej!
Dne 15.10.2005 se uskuteční závod Highlander. Více informací na www.highlander.cz
Je pátek večer a okolo sedmé hodiny večerní přijíždíme vlakem do Calvi. Nejbližší autobus nám jede až zítra po poledni, takže do Calenzany nakonec jedeme taxíkem. Cena je přijatelná a hlavně ... neztratíme zbytečně půl den. Necháváváme se zavést přímo ke kempu, který je v severovýchodní části vesničky. Platíme ubytování a večeříme ve společenské místnosti. Následuje sprcha a před spaním ještě dáváme partičku ve fotbálku, který tu je k dispozici. Krtek s Ivošem nás pěkně vydrtili :-) Spíme pod širákem.
Po předchozí, téměř probdělé noci na nádraží v Livornu, spíme hodně tvrdě a ráno se budíme až v osm hodin. Následuje snídaně a finální přebalení batohů. Kemp opouštíme v 10:00. Ve vesnici ještě kupujeme čerstvý chléb a poté definitivně vyrážíme na GR20. Výrazné červenobílé značení začíná již ve vesnici. Jdeme po hlavní silnici a za chviku přicházíme k výraznému ukazateli začátku dálkové trasy GR20. Uhýbáme tedy vpravo, do křivolaké úzké uličky. Zde jsme ještě většinou schováni ve stínu, ale jinak je znát, že se sluníčko hodně snaží. Kousek za vesnicí je rozcestí s odbočkou na stezku Mare e Monti. My však pokračujeme po GR20. Stoupáme do kopce krajinou s převážně nízkým, ale hustým porostem. Pod nohy se nám plete množství ještěrek - je dobré koukat, kam šlapeme.
Celý článek
Vyrážíme v pátek v 16:45 z Jihlavy. Bouča se necítí nejlépe, má horečku, ale hodlá to rozchodit na čerstvém vzduchu. Marťas během cesty vytahuje šití a upravuje své stoupací pásy, které se mu dosud rozlepovaly. "Hlavně je Marťas nepřišij k sedačce" :-) Od Alfiho se dovídáme, že tento týden má ve Vrátné trénovat slovenská reprezentantka Veronika Zuzulová. To zní zajímavě ... :-) Před devátou hodinou příjíždíme do Těrchové a pokračujeme do Vrátné doliny, kde máme rezervované ubytování na Chatě Vrátná. Recepční už čeká jen na nás a vítá nás slovy: "Konečně můžu jít spát" :-) Ubytováváme se v malém pokojíku v turistické ubytovně. Místa tu je pomálu, ale vejdeme se. Jdeme se ještě podívat do restaurace. Kapustnicu nám touto dobou již neuvaří, takže nám musí stačit pivo. Jsme tu skoro sami, reprezentantka už asi spí a tak jdeme taky.
Ráno se budíme v 7:00. Venku vytrvale prší :-( S tím jsme moc nepočítali a tak vymýšlíme co s touto situací. Sjezdovka je ve spodní části bez sněhu, a když do toho ještě prší, tak upouštíme od pěšího výstupu a na hřeben si vyjedeme lanovkou. Alfi ještě na recepci zjišťuje situaci na hřebeni - je tam mlha a nesněží. Za 200 Sk vyjíždíme lanovkou do Snilovského sedla (1524 m). Viditelnost je opravdu špatná. Přesto na lyže navlékáme pásy ...
Celý článek
Vyrážíme ve čtvrtek ráno v 1:00 z Jihlavy a po cestě zpestřené menší zajížďkou přijíždíme do Popradu. Tatry jsou krásně zasněžené, na obloze ani mráček ... vypadá to velice slibně. Odbočujeme na Starý Smokovec a teprve nyní máme možnost vidět tu spoušť, kterou tu před pár lety napáchala vichřice. Bude trvat desítky let než to tu bude jako dřív... Přijíždíme do Tatranské Lomnice a hledáme hotel Hutník, kde parkují ostatní. Nacházíme ho v Tatranských Matliarech. Nikdo z našich kolegů zde již není - už jsou na cestě k chatě. Balíme batohy. Zajímavé je sledovat Marťasův batoh, jak postupně nabývá na velikosti, jak na něj Marťas neustále něco přidělává. Jeho nandávání na záda je komická záležitost - bez naší pomoci je to nemyslitelné :-) V 9:45 vyrážíme. Jdeme po modře značené pěšině. Nejprve polomem, později vcházíme do lesa. V lese je o poznání chladněji, ale chůze s těžkým nákladem nás pěkně zahřívá. Marťas je neustále terčem našich posměšných poznámek směřujících k jeho batohu. Hádáme, co v něm nese ... bar? ... půlku prasete? ... mrtvou tetu? Už teď lituje, že si toho bral tolik :-) Přicházíme k rozcestí a pokračujeme po docela široké cestě, která vede nad korytem malé říčky. Popruhy batohu se mi nepříjemně zařezávají do ramen, ale jsme na tom všichni podobně. Přecházíme most přes říčku
Celý článek
Je úterý 17:00. Původní páteční termín odjezdu se vzhledem k vývoji počasí mění. Během několika málo minut se rozhodujeme jet již dnes v noci. Rychle měníme peníze a nakupujeme potraviny. Večer pak balíme a snažíme se v té rychlosti na něco nezapomenout. Je tu čas odjezdu 0:00 a světe div se, Jindřich je připraven!!! Cesta ubíhá rychle, nikde moc nestavíme a ještě za tmy přijíždíme do slovenské Bytči. Na benzínové stanici pak snídáme a balíme naše ruksaky. Poté nacházíme relativně pohodové místo pro parking a jdeme na autobus.
Je 6:30 - právě teď tu jsou dva připravené k odjezdu. Už chci do prvního z nich nastoupit, když mě Jindřich zastavuje, že si prý musí odskočit. No dobrá, ale ať nám to neujede. Vzápětí se vrací, že to stojí 5 Sk, ať mu je dám. Zkouška mých nervů opět začíná. Nejen, že nám autobus ujíždí, ale ani nám nevystačí drobné na lístek :-) Ale nebudu puntičkařit, je tu přeci ještě druhý autobus a ten tak tak stíháme. Až za jízdy si uvědomujeme, že nevíme, jak poznáme tu správnou zastávku. Letmý pohled do mapy mi říká, že to bude druhá v pořadí, ale jdu se pro jistotu zeptat řidiče. Prý nám otevře dveře... Při podrobném průzkumu mapy pak zjišťujeme, že je to třetí zastávka. Je 7:00 a jsme v Hričovském podhradí. Jdeme vesnicí na křižovatku, kde se napojujeme ...
Celý článek
Durmitor
